2014 Dva obři ze tří
27. 9. 2015
In vino veritas
Italská republika, tak zní oficiální jméno Itálie, leží na Apeninském poloostrově na jihu Evropy. Ten jak známo má tvar dámské kozačky. Území se dělí na 20 krajů a dále na 109 provincií. Kraji jsou Abruzzo, Apulie, Basilicata, Benátsko, Kampánie, Emilia-Romagna, Furlansko-Julské Benátsko, Kalábrie, Lázio, Ligurie, Lombardie, Marche, Molise, Piemont, Sardinie, Sicílie, Toskánsko, Tridentsko-Horní Adiže, Umbrie a Valle d'Aosta. Co do počtu obyvatel je Itálie se svými 60 mil. obyvateli na 4. místě v Evropě a na 23. místě na světě. Většinu území obklopuje moře jen na severu sousedí s Francií, Švýcarskem, Rakouskem a Slovinskem. Zajímavostí je, že na jejím území leží dva nezávislé státy a to San Marino a Vatikán. Oba jsou zcela obklopeny Itálií a oba patří mezi nejmenší státy světa.
Když jsou ve při, dva obři ze tří
Itálie je největším výrobcem i vývozcem vína na světě, občas sice svede o první místo boj s Francií, ale většinou si jej brzy dobude zpět.
Toskánsko je regionem, v kterém se produkují jedny z největších italských vín. Zároveň je jedním z nejznámějších vinařských regionů, spolu s Piemontem a Benátskem. Celkem je v oblasti 11 D.O.C.G apelací, což je nejvyšší stupeň v žebříčku hodnocení kvality vína v zemi. Ne vždy je ale zárukou nejvyšší kvality. Vedle vín Chianti, Chianti Classico, Brunello di Montalcino a Vino Nobile di Montepulciano se zde rodí i Vernaccia di San Gimignano, Morellino di Scansano, Carmignano a další. Rovněž se zde produkují tzv. supertoskánská vína. Tato kategorie/nekategorie vznikla na základě zvýšené poptávky po vínech typu Chianti v období 2.světové války. Protože ale apelace DOC a DOCG s sebou nesou určitá omezení a regulací, vznikl prostor k supertoskáncům. Většinou se tato vína dělají z neitalských, francouzských, odrůd jako je Merlot a Cabernet Savignon. Vznikla tedy vína jako jsou Sassicaia, Tignanello, Solaia, atd. Takovou zajímavostí Toskánska je Vino Santo (svaté víno). Víno je to dezertní, tedy sladké. K jeho výrobě se používá hroznů, které se před lisováním nechávají celou zimu schnout na půdě. Moštem se naplní menší soudky, v kterých zůstaly kaly po předešlé várce a zapečetí se. Víno zraje tři až šest let.
Náhodou jsem si koupil knihu Toskánská vinice - Sen milovníka vína od maďarského spisovatele Ference Máté. Přečetl jsem ji, jak se říká jedním dechem. Krom toho jsem v knihkupectví objevil knihu od českého autora pana Červenky, Kouzlo vína Languedocu. Následně jsem už plánovitě koupil sadu knih od angličana Petera Mayleho, v kterých popisuje život v Provence. To vše během několika pár měsíců. Vše jsem poctivě přečetl a začaly mnou cloumat odvážné myšlenky. Po nějaké době jsem shlédl i film Dobrý ročník, který byl natočen podle stejnojmenné knihy Petera Mayleho. Myšlenka uzrála, jen určit cíl. Vyhrála Itálie a Toskánsko. Opět zcela plánovitě jsem koupil knihy od Frances Mayesové. Krom putování po viničních tratích, vinných sklípcích nás lákaly i přírodní lázně. Památky i známé Toskánské perly jako Florencii, Pisu, San Gimignano nebo Sienu jsme navštívili před mnoha léty, tudíž jsme se mohli věnovat opravdu typickému místnímu životu.
Oblast Chianty jsem zavrhl, nějak mne nelákala. Tudíž jsem nás poslal mezi Montepulciano a Montalcino. Přestože je Chianty jaksi považováno za místní jedničku, tak mne lákalo poznat spíš Brunello di Montalcino a Vino Nobile di Montepulciano. Důvody? Region Chianty mně přijde složitý, a s vínem jsem již měl možnost se setkat. Taky se mně do té doby obě města pletla. To je vtip! Nicméně jsme s ním do styku přišli, a to v podobě vína z podoblasti Colli Senesi. Po příjezdu do kraje jsme byli okamžitě konfrontováni se všude přítomnými šiky vinné révy. Zarovnané, navázané jako obrácené hokejky a s rašícími lupeny. Vůbec mi to nepřipomínalo vinice, které znám od nás.
Montalcino je typická italská středověká obec ležící na nevysokém kopci. Sympatické městečko je chráněné hradbami velké pevnosti Rocca. Žije zde kolem 5000 obyvatel. Několika kostelům vévodí katedrála San Salvatore. Úzké dlážděné uličky lemují povětšinou obchody se suvenýry a víny. Vinotéky jsou na každém rohu a všude je možné ochutnat. Zároveň v okolí cedule lákají do místních vinařství. My jsme navštívili Crocedimezzo. Na prohlídku sklepa nás vzal sám majitel usedlosti. Podle mne muselo být vše v nedávné době rekonstruováno. Ve sklepě měl dvě řady velkých sudů. Jedna řada ze Slovinského dubu a ta druhá z francouzského. Jeho manželka nám nahoře udělala ochutnávku. Produkují stolní víno Crociato Nero, Rosso di Montalcino DOC, Brunello di Montalcino DOCG i Brunello di Montalcino Riserva DOCG. Vedle toho dělají i grapu, med, olivový olej a likér Rosolio. Ostatní vína, která jsme si odtud přivezli jsou z vinařství Bartoli Giusti. Toto vinařství produkuje následující vína Vino da Tavola - stolní víno, Rosso di Montalcino DOC, Brunello di Montalcino DOCG, Brunello di Montalcino Riserva DOCG. Krom toho vyrábí i grapu a olivový olej. Brunello di Montalcino DOCG se vyrábí z odrůdy Sangiovese, respektive z jednoho ze 14 klonů jménem Sangiovese Grosso, kterému se říká jednoduše Brunello. Zakladatel a tvůrce tohoto vína Ferruccio Biondi-Santi jej začal dělat tak, že jej nechal zrát 10 let v dubových sudech. Ve své usedlosti Il Greppo nedaleko Montalcina uchovávají více než stoletá vína. Dají se zde nalézt vína z roku 1888, která jsou ve výtečné kondici. Určitě tomu prospívá jejich pravidelné pře-zátkování každých 20 let. Kvalita se obecně striktně kontroluje a dosahuje se jí zejména dlouhým zráním. Vína se standardně dostávají na trh nejdříve po 5 letech. Vedle Brunella stojí Rosso di Montalcino. Jedná se v podstatě o stejné víno, které ale mohou vinaři uvolnit na trh nejdříve po roce. Rovněž se vyrábí například z mladších vinic. Případně u slabších ročníků mohou vinaři degradovat víno na Rosso a neudělat Brunello. Po víně byla taková poptávka, že někteří producenti jej v roce 2008 začali vyrábět z jiných odrůd než z povoleného Sangiovese. Vznikla tak mezinárodní aféra, které se začalo říkat Brunellopoli. Došlo to tak daleko, že některé země zakázali dovoz tohoto vína.
Montepulciano je rovněž typické středověké město asi s 14000 obyvateli. V této oblasti je zvykem, že každé významnější středisko leží na kopci a jinak tomu není ani v případě Montepulciana. Leží 600 m vysoko. Také Montepulciano je chráněno pevností. Městečko je to větší a o to více je zde kostelů i paláců. Náměstí dominuje katedrála Santa Maria Assunta spolu s palácem Tarugi a radnice s typickou věží. Překvapilo nás kolik jsme zde potkali Rusů. Vinařství se nachází rovněž téměř v každém druhém obchodě. My jsme nejčastěji chodili do vinařství Ercolani, ale nejen tam. Toto vinařství produkuje vína Salciaia IGT Toscana rosso, Chiarello delle Crete IGT Toscana bianco, Chianti Colli Senesi DOCG, Rosso di Montepulciano DOC, Vino Nobile di Montepulciano DOCG, Vino Nobile di Montepulciano Riserva DOCG, Vin Santo di Montepulciano DOC Riserva. Kromě těchto vín produkují a prodávají i olivový olej, grapu sýr pecorino, různé druhy salámu, marmelády, med i lanýže. Zejména jsme si oblíbili prodejnu za městem, kde se nám příjemně nakupovalo. Inu je to i o lidech. Vino Nobile di Montepulciano bývalo nejslavnějším toskánským vínem, nyní je trochu ve stínu Brunella. Produkuje se z odrůdy Prugnolo Gentile, což je místní klon Sangiovese. Vino Nobile ale není 100% Sangiovese. Minimálně 70% je z Prugnela, až 20% z Canaiolo Nero a zbytek z jiných typicky místních odrůd. Víno zraje min. dva roky v dubových sudech. Na trh se dostává až po třech letech. Co se týče hroznů, které svoji kvalitou nemohou být použity pro Nobile, tak i zde se z nich vyrábí víno Rosso di Montepulciano. V roce 1980 získalo certifikaci DOCG.
Po těch několika napitých láhvích a několika ochutnávkách musím konstatovat, že mne více oslovilo Vino Nobile di Montepulciano.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář