2003 Novohradské hory - Dluhoště
Dovolenou máme letos dva týdny v kuse. První jsme strávili sami, chozením po Beskydech i Moravskoslezských památkách. Druhý týden máme plánováni s naším živočichem na kole na druhé straně republiky.
Po návratu z Beskyd během jednoho dne musíme vyprat, vyzvednout Emču, zabalit kola a poté již nic nebrání vydat se směr Jižní Čechy, přesněji řečeno Novohradské hory. Ubytování máme v penzionu v Dluhošti, což je kousek za Kaplicí. Rovněž k tomuto kousku země jakož i k tomu z minulého týdne jsem přičuchl při služebních cestách.
12. 8. 2003 - úterý
Nějakou dobu už brázdíme jihočeskou krajinou až odbočujeme k zámku Ohrada s přilehlou zoologickou zahradou stejného jména. Tam někde v dáli za rybníkem je vidět zámek Hluboká nad Vltavou i další „super“ stavba budoucí historie jaderná elektrárna Temelín. Možná za pár desítek, nebo stovek let tam také budou jezdit turisté. Ohrada je barokní lovecký zámek, jehož expozice se skládají hlavně z exponátů mapující historii lovu i rybolovu. Do zámku nejdeme. Naproti tomu prohlídku ZOO si ujít nenecháme, byť se nám moc nechce nechávat kola na autě na parkovišti. I když zamčená. Zahrada je malá, ale příjemná. Velkým lákadlem jsou samozřejmě šelmy. Příjemným zpestřením procházky zahradou jsou i četné lávky a vyhlídky do Munického rybníka.
Rozhodujeme se k našemu cíly pokračovat přes zříceninu Dívčí Kámen (Menštejn). Než k ní však dojedeme tak zapomínám, že mám na střeše 2 kola a neopatrně přejíždím železniční přejezd. No přejíždím, přeskakuji. Rána, bum prásk a vše je mi jasný, kola jsou dole. Naštěstí jsem je měl převázány ocelovým lanem k sobě i zahrádce. Nespadli ze střechy, jen spadli na střeše do sebe. Držáky jsou poměrně v nedobrém stavu, vše co bylo z umělé hmoty tak popraskalo. Kola i auto jsou naštěstí v pohodě. Nadávám si, co jsem to za vola. Nic, zkouším srovnat co jde a připevňuji kola zpět a opatrně pokračujeme v jízdě. Přijíždíme k parkovišti a jdeme ke hradu. Slunce pálí moc, neboť je právě pravé poledne. Hrad, respektive jeho torzo leží na ostrohu nad přítokem Křemžského potoka do Vltavy. Mohutné ruiny si prohlížíme sami, ale to nás nepřekvapuje neboť na to jsme si již přivykli. Jsem trochu nervózní a uvažuji jet koupit do Českého Krumlova nové držáky. Stále stavíme a kontrolujeme kola. Zdá se, že škody jsou hlavně estetického nežli funkčního charakteru tak nákup nerealizujeme.
Přes Krumlov jedeme na naše ubytování v penzionu v obci Dluhoště. Penzion je v rozlehlém stavení s velkým dvorem. Možná to byl dřív statek. Parkujeme uvnitř dvora a paní nám ukazuje náš pokoj a ostatní příslušenství. Na dvoře je rovněž mnoho lákadel, které upoutají pozornost Emči. Zřejmě mají taky malé dítě.
13. 8. 2003 - středa
Připravuji kola a jedeme se hned první den projet po okolí, přesněji řečeno po okolních zříceninách. Na trase máme hned dvě. Emču jsme spokojeně usadili vzadu na sedačce, společně s králíkem. Šlapeme z kopce i do kopce, no, sem tam nějaká rovina se taky najde. Na takové klidné mýtině v lese zastavujeme a vyndáváme z batohu připravenou svačinu. Zvíře vypouštíme aby se protáhlo. Po krátké přestávce pokračujeme a míjíme zříceninu Tichá. Je to torzo tvrze na břehu rybníka v nějakém areálu. Asi JZD. To torzo je vlastně jen věž. Putujeme dál a v další obci, v místní hospůdce dokupujeme tekutiny do bidonů i do sebe.
Pokračujeme k dalšímu cíli výletu a tím je zřícenina hradu Loužek. Ze strážního hradu, který chránil stezku z Budějovic do Rakouska zbylo jen torzo paláce a věže. Od zříceniny se vydáváme po turistické značce, která nás vede lesem přes kořeny do pole s nějakou obilninou. Byla to chyba, protože cesta je pro pěší. Nicméně projet se dá. Jen je Emča trochu vydrncaná. Vracet se nemá cenu tak tlačíme kola přes celé to pole. Kolem „srčí hromy blesky“, přestože je počasí slunečné. Kola přeneseme a vytlačíme na hlavní silnici. Tady je nepříjemný provoz, docela se bojíme, aby nás něco nesmetlo zpátky do pole. Nacházíme se totiž v blízkosti Nažidel, kde se na jaře stala velká, opravdu velká dopravní nehoda autobusu. V Kaplici dokupujeme zásoby potravin. Celý den bylo krásně slunečně, ale jakmile opouštíme obec tak začíná lijavec. Ten končí, jak jinak než těsně před penzionem. Celkem jsme ujeli kolem 45 km. Posledních pár nám zpříjemnil déšť. Asi bonus.
Večer nám paní domácí nabízí, abychom se k nim připojili, jedou se koupat na Skaliny. To je lesní rybník ve kterém je příjemně čistá voda a docela i teplá. Cesta, kterou se tam jede je ovšem spíš pro traktor nebo alespoň offroad. Jedeme za nimi autem a nakonec parkujeme kousek od rybníka. Je to super osvěžení. Voda je akorát příjemná.
14. 8. 2003 - čtvrtek
Počasí se zdá být nejisté, měníme proto plán navštívit Nové Hrady kolmo. Po asi 20 km vjíždíme autem do Nových Hradů. Objíždíme náměstí a snažíme se najít místo k parkování, tak abychom mohli co nejlíp na místní památky. Gotický hrad je vystavěn na skalnatém výběžku a zřejmě sloužil k obraně hranic. Při prohlídce hradu Emča pěkně zlobí, asi jí to moc nezajímá. Ale vždyť už jsou jí dva rokyJ. Ostatní účastníci prohlídky na nás koukají divně. Protrpíme všichni prohlídku a nemůžeme se dočkat konce. Nedaleko hradu se nachází poměrně rozlehlý areál zámku. Ten je, a nepřekvapuje už nás to, účelově využit, sídlí zde biologický ústav. Zámek byl vystavěn v empírovém slohu a kopíroval francouzský styl. Šlechta si ho nechala postavit, neboť hrad jim nebyl dost pohodlný. Citlivky. Stavba má tvar trojkřídlé dvoupatrové budovy.
Pár kilometrů od Nových Hradů je přírodní park Terčino údolí zbudovaný na popud hraběnky Buquoyové. Ostatně Buquoyové poznamenali tento kraj významným způsobem. A to myslím v dobrém. Dalo by se říct Buquoy kde se uprdneš J. Okruh Terčiným údolím vede okolo Modrého pavilonu, Lázniček, umělého vodopádu a parkem s cizokrajnými dřevinami. V parku nás chytne rychlý deštík. Místy vede cesta lesem, místy se dostáváme mimo stromy a jdeme loukou nebo polní cestou. Na konci celého údolí je tvrz Cuknštejn. To je pozdně gotická vladycká tvrz v jednoduchém stylu, která byla centrem poplužního dvoru.
Předpověď počasí se naštěstí nenaplnila a je letní počasí. Dalo by se skoro říct, že je zbytečné horko, ten deštík nepočítáme. Kdybychom jeli kolmo tak bychom asi nestihli vše. Jedeme ještě se podívat do nedaleké opevněné vesnice Žumberk. Je to pěkně dochovaná tvrz, která chránila vlastní ves. Nádherný příklad tvrze, v tomto případě vlastně opevněné vsi s několika baštami. Prohlídka měla podobný charakter jako v Nových Hradech. Emča řvala a my se červenali. Nějak se jí snažíme zaměstnat a při první příležitosti spolu s Martinou opouští prohlídku. Pokračuji sám. V blízké hospůdce si dáváme pozdní oběd, nebo možná brzkou večeři.
15. 8. 2003 - pátek
No, vypadá to, že kola asi zase budou odpočívatJ. Po ránu mrholí. Jedeme se podívat na nedaleký Žofínský prales. Cesta nás vede přes obec Dobrá Voda, kde je u silnice poměrně velký barokní dvouvěžový poutní kostel. Údajně postavený nad léčivým pramenem. Není těžké si představit kdo jej nechal postavit. Začíná na B. Dnes je deštivo a nepřestává ani když parkujeme u pralesa. Procházka je krátká, neboť jeho rozloha není až tak velká a Emu bolí nožičky. Prales je veřejnosti nepřístupný, protože je oplocen a chráněn proti vniknutí a devastaci vysokou zvěří. Naštěstí se nechá jít okolo plotu. Jedná se o jednu z nejstarších přírodních rezervací v Evropě. A tuším, že jeden ze tří pralesů u nás.
Přesouváme se k rodišti Jana Žižky k Trocnovu. Celému areálu dominuje Žižkova vysoká socha, z jeho rodného dvorce zbylo jen základové zdivo. Nicméně je to zajímavá procházka. Tento vůdce husitských povstání se prý narodil za bouřky pod mohutným dubem. Taky měl smůlu na zranění v bitvě u Grunwaldu přišel o jedno oko, tomu bylo kolem padesáti. O druhé přišel si o dvanáct let déle v roce 1421 při obléhání hradu Rábí. Nedaleko Trhových Svin se nachází Buškův hamr. Jsme zvědaví jak bude vypadat v porovnání s hamrem v Dobřívě. Do teď jsme si mysleli, že je jediný u nás. Rozložení a stavba hamru je jiná a trochu je víc komerčně uzpůsoben. Po prohlídce jsme zajeli do nedalekých Trhových Svin najíst se. Emča si poručila řízek přes celý talíř a k překvapení nás obou ho skoro celej snědla.
K večeru, když se umoudřilo počasí jsme vyrazili kolmo k přehradě Černá. Malá přehrada nedaleko Dluhoště. Je to nejstarší přehrada Jižních Čech, slouží jako vyrovnávací, akumulační nádrž a je osazena dvěma Francisovými turbínami na výrobu elektrické energie. Kolem přehrady je rozeseto spousta rekreačních chat, okolo kterých se jede. Taková romantika. Na skalnatém ostrohu nedaleko přehrady jsou zbytky hradu Sokolčí. Přímo nahoru jsme se nedostali.
16. 8. 2003 - sobota
V sobotu ráno bohužel balíme a vyrážíme opatrně směrem k domovu. Opatrně proto, poněvadž držáky na kola jsou poněkud pochroumané od toho skoku přes koleje. Děláme jedinou zastávku a to nedaleko Temelína v informačním centru elektrárny v zámečku Vysoký Hrádek.
Zámeček je dvoukřídlá patrová budova přestavěná z tvrze. V současné době je ve vlastnictví elektrárny. Jsou zde informace o fungování jaderné elektrárny, výrobě el. energie a podobný informace. Shlédneme rovněž nějaký instruktážní film. Bezpečnou jízdou s pravidelnými zastávkami ke kontrole upevněných kol se dostáváme domů.
Máme za sebou dva týdny aktivní dovolené. V tom druhém jsme najeli něco pod 1000 km autem a jen něco k 60 km kolmo. Tentokrát už jsme fotili jen na digitál Canon Ixus 20, klasika zůstala doma. No a pro změnu jsme jeli opět feldou.
Literatura použitá při plánování výletů a občas v textu:
Soukup & David, Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – zelená edice
Českobudějovicko - sever, svazek č.31, vydáno 2002
Českobudějovicko - jih, svazek č.32, vydáno 2002
Soukup & David, Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – červená edice
Jižní Čechy, svazek č.8, vydáno 2002
KČT, turistické mapy 1: 50 000
Vltava pod Vyšším Brodem a Blanský les, č.73, vydáno 2000
Novohradské hory, č.74, vydáno 2001
Kartografie Praha, turistické mapy 1: 100 000
Českobudějovicko, č.28, vydáno 1995
server : www.hrady.cz
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář