2004 Orlické hory/podorlicko - Žamberk
Před léty jsme byli ve východočeské Sopotnici na turistickém pochodu s názvem „Přes tři hrady“ a už tehdy se nám podorlicko moc líbilo. Věděli jsme již tenkrát, že sem ještě zajedeme a to na delší dobu, a že se posuneme určitě i trochu severněji přímo do Orlických hor. Ubytování jsme našli jak jinak než na internetu. Vyvoleným místem se stal Žamberk a jeho kemp. Podle obrázků by zde mělo být i pěkné koupání s toboganem.
Loni jsme navštívili Žumberk, letos Žamberk. Stačí přidělat kola na střechu a můžeme vyrazit, vágen máme stále stejný. To ještě netušíme drobné šrámy na kráse dovolené.
21. 8. 2004 - sobota
Ráno se probouzím s velkou bolestí zubu, a ještě než přidělám kola na střechu, musím jet na zubní pohotovost, která je až v Plzni. Chytl mě moudrák. Když už se konečně dostávám na řadu, tak se do vestibulu přiřítí vězeňská stráž s nějakým odsouzeným. No, přece nebudou čekat, klepou a jdou hned dovnitř. Tak čekám, až ošetří odsouzeného. Asi nemá čas. Jakmile odejdou, tak už se opravdu dostávám na řadu. Doktorka mi odstraní kus dásně, aby měl zoubek dost místa, a radí, abych zítra přišel znovu, no ale my budeme dááleko. Radí mi tedy navštívit tamějšího felčara.
Z domova tudíž vyjíždíme až kolem poledne. Věci se vejdou krásně a pohodlně do kufru. V Doudlebech nad Orlicí se stavíme k prohlídce zdejšího zámku a k první kulturně-historické zastávce dovolené. Jedná se o renesanční přestavbu původně gotické tvrze.
Po prohlídce už pokračujeme rovnou do Žamberka na ubytování. Při placení u brány zjišťuji kde je nejbližší zubní pohotovost. Dělají nám radost je až v Hradci Králové. Takže poutní místo na zítřek se vyřešilo samo a program po návštěvě zubaře vymyslíme. S návštěvou Hradce jsme vůbec nepočítali, tato strana nás nezajímala.
Ubytováni jsme v malé chatičce, holky spí dole a na mě zbylo míst v patře, nebo pod střechou, nebo na půdičce, stačí si vybrat jak tomu říkat. Hned vedle našeho kempu je koupaliště s několika tobogány. Jak se ukáže, kvůli počasí nebudeme mít možnost se tam jít vykoupat. Kola si dáváme pro jistotu dovnitř a zmenšujeme si už tak malý prostor. Součástí chatky jsou plastový židle, tak se aspoň můžeme večer posadit ven, jenom škoda, že nebyli volné ty větší chatky. Ani tak kvůli prostoru, ale kvůli verandě.
22. 8. 2004 - neděle
Jedeme hledat pohotovost do Hradce Králové. Doktorka mi vyčistí můj „chytrej“ zub, dostanu prášky a jdu trpět do města.
Před obědem nejdříve vylezeme na dominantu Hradce Bílou věž a prohlédneme chrám sv. Ducha. Poté se vydáme hledat obří akvárium. Po chvíli bloudění a dotazování parkujeme blízko sídliště. Naše akvárium se nachází v prostorách vzniknuvších přestavěním rodinného domku. Malé, ale pěkné. Bolí to bolí a s tím se moc nenachodí. Stavíme se v Rychnově nad Kněžnou, je tam zámek. Cedule ale hlásí, že je zavřeno.
Vracíme se proto do kempu. Počasí je na nás jako na cizí. V té době jsou ale v Aténách letní olympijské hry, tak se alespoň dá na té naší mini TV, kterou jsme si před odjezdem záměrně koupili, koukat na přenos z atletiky.
23. 8. 2004 - pondělí
Počasí jak se zdá dostává rozum a tak Emču přesvědčujeme, že půjdeme na Zemskou bránu. Ani jeden z nás si pořádně nedovede představit co to je (jedná se o romantické údolí při hranicích s Polskem), ale pro Emču je to motivace. Obzvláště když jí povídáme, že jdeme podél řeky Divoké Orlice. Procházíme kolem Ledříčkovi skály, kolem nás jsou všude rozesety řopíky i pěchotní sruby našeho bývalého opevnění. Jedním z nich je i pěchotní srub R-S 54 Na potoku, který si s Emčou prolezeme. Dostáváme se až k naší bráně, zde je pouze most přes řeku. Protože se Emča stále ptá, kde je ta brána tak za ní vydáváme onen most.
Na cestě domů se stavíme v příhraniční vesničce Bartošovice v Orlických horách. Zde je pěší přechod do Polska. Hned za přechodem by měla být podle mapy tvrz Niemojow. Jedná se ale o zříceninu renesančního zámku. Na přechodu je taková malá bouda. Po chvíli z ní vyleze celník s celnicí a chtějí po nás pas nebo občanku. Martina jí nemá, proto na nás čeká a my s Emčou se jdeme podívat na ošklivé torzo kdysi jistě zajímavé stavby. Vracíme se rychle za mámou a jedeme zpět domů. V Bartošovicích si aspoň kupujeme nanuk
24. 8. 2004 - úterý
Ráno se chystáme na celodenní cyklovýlet. Napumpuji kola, připevním sedačku a jedeme kolmo do Letohradu. Tam zamykáme kola a jdeme na prohlídku zámku. Zámek je účelově využit a vznikl přestavbou původní tvrze. Název jména Letohrad je uměle vytvořen, dříve se město jmenovalo Kyšperk. Po prohlídce nás ukazatele vedou do musea řemesel. Velice zajímavé a zároveň i poučné.
Naše přítelkyně mapa nám prozradila přítomnost nedaleké tvrze přestavěné na zámeček. Nalézá se v obci Orlice. To je opět tvrz přestavěná na zámek. Zámku se ovšem moc nepodobá.
Na zpáteční cestě se nějak podařilo Martině spadnout z kola, naštěstí se nic nestalo. Nešťastně najela předním kolem do štěrku a už to bylo. Času máme dost tak se stavíme v Žamberku. Ačkoliv jsme ubytováni v místním kempu, tak jsme jej ještě pořádně nenavštívili. Projedeme město a zajedeme do areálu místního zámku. Nic moc. Nevýrazná renesanční stavba se třemi nádvořími. Nepřístupný. Nakoupíme tedy nějakou potravinu a jedeme do kempu.
25. 8. 2004 - středa
Nabuzení včerejším sportovním výkonem se dnes vydáváme pěšmo vystoupat na Velkou Deštnou (1200m). Ta je nejvyšší horou Orlických hor. Dereme se pěšinami i lesem až dorazíme na planinu s rozhlednou. To je vrchol? Zvláštní vrchol! Všude kolem jsou vyskládané kamenné pyramidy i vzkazy od příchozích návštěvníků. Vystoupáme na rozhlednu i v tom větru, ale schyluje se k pršení a proto není moc daleko vidět. Posvačíme tatranku (nebo horalku???) a klesáme zpět k autu.
Času máme dost, protože výstup na kopec nebyl tak náročný a proto se rozhodujeme zopakovat Rychnov nad Kněžnou. Dnešnímu zámku vtiskl jeho barokní podobu architekt Jan Blažej Santini, když přestavěl původní renesanční sídlo. Další zajímavostí je kostel nejsvětější trojice, který doznal zásadních změn opět po zásahu slavného stavitele. Máme štěstí a je otevřeno. Jako na potvoru je počasí přesně obráceně. Na hoře ošklivo a dole se začíná rozjasňovat. Hlavně, že voda nepadá!
Po cestě se stačíme ještě mrknout na zříceninku hradu Skuhrov. Jako obvykle se jdeme podívat sami a Martina na nás čeká v autě. V areálu zříceniny je postavená malá dřevěná rozhledna. Jinak jsou zde jen terénní náznaky původní stavby.
Poté jedeme ještě na čajík do Rokytnice v Orlických horách. Míjíme oprejskanej zámek, škoda ho. Byla to vodní tvrz, kterou přestavěli na renesanční čtyřkřídlý zámek. Tak jako Krkonoše mají svého Krakonoše tak Orlické hory mají také postavičku. Tou je Rampušák. S ním se zde také setkáváme na každém kroku. Jenom se o něm mezi veřejností moc neví, soudě i podle nás.
26. 8. 2004 - čtvrtek
Po celejch Orlickejch horách, jako ostatně podél skoro celé severní hranice je spousta bunkrů bývalé Benešovi linie. Mnoho z nich, hlavně pevnosti, je přístupných. Rozhodujeme se jet prozkoumat Haničku. Ta je součástí hraničního obranného pevnostního systému, který byl vybudován v předválečném období jako obranný val před nacistickým Německem. Linie opevnění měla začínat někde na severní Moravě u Bohumína a končit měla někde na severozápadě Čech. Nebo by se dalo území geograficky vymezit mezi Odru a Labe. Původní plány linie počítaly s 15 až 17 dělostřeleckými tvrzemi a mnoha pěchotnímu sruby. Zároveň jako základní dělení lze opevnění rozlišit na lehké a těžké. Lehké se dělí na kulometná hnízda vz. 36, později vz. 37 (lidově řopíky) a těžké ze samostatných pěchotních srubů a dělostřeleckých tvrzí. Celkový počet všech objektů měl být v řádech mnoha tisíců. Prohlídka Haničky je poměrně dlouhá. Tvrz jako taková se skládá z 6 objektů, místy je tří-patrová, většina pevnosti je podzemí a je protkána stovkami metrů chodeb. Vše uzpůsobeno pro život mnoha desítek obyvatel po mnoho měsíců. Myslím, že tehdejšími zbraněmi i znalostmi nedobytné. Na povrchu je vidět asi jen pět nebo šest střeleckých pevností. Vchodovým objektem dole pod kopcem je rovněž zachovaný srub R-S74 „na Holém“.
Na zpáteční cestě jedeme směrem na Vamberk a v obci Peklo nad Zdobicí hledáme a posléze nacházíme krytý, dřevěný most. Podobný je těm co známe z filmu Madisonské mosty. Co je obdivuhodné, je nosnost 8 tun!
Domů se vracíme přes Vamberk, tam se nám moc nelíbilo a také přes Potštejn. Byli jsme tam již před léty a navštívili zdejší zříceninu. Zámek nám tehdy zůstal z časových důvodů nepoznán. Zámek stojí na základech bývalé tvrze a v průběhu staletí doznal barokní přeměny. Jako na potvoru se zrovna opravoval, proto to odsuneme na nějaké nespecifikované jindy a zkusíme třetí pokus.
Poslední večer a zase nám prší. Nic nového a překvapivého. Celý týden jsme zvažovali, jestli nekoupíme plátěný pavilon a suplovali tím absenci verandy. Ceny ale byly zřejmě sezónní a tak jsme ten týden přečkali bez tohoto stanu. Původně jsme měli zamluvený ubytování do neděle, ale to počasí je fuj. Prší a pořád je zima. Po krátké rodinné poradě se rozhodujeme odjet už v pátek. Uvidíme, jestli se nám doma víkend podaří.
27. 8. 2004 - pátek
Ráno balíme náš bordel a v dešti nosíme do auta. Představa o tom, že pojedeme rovnou domů bez nějaké zastávky, byl lichý.
Na mapě jsou jakési Černíkovice a u nich je značka zámku. Zdejší empírový zámek je přestavbou renesanční tvrze. Poměrně zachovalý a stálo to za to.
Kostelec nad Orlicí se svým zámkem je definitivní tečkou za tímto krajem. Dle mapy jsou ve městě zámky dva, nový a starý. Bohužel ten starý se nám nedaří najít. Procházím se tudíž jen okolo nového, empírového zámku rodu Kinských. Při troše dobré vůle by se asi dal ten druhý najít, ale nějak se neshodneme. Prohlídku exteriéru nového si moc neužívám, protože mám permanentně u ucha telefon. Jako již tradičně o dovolené a o této obzvláště!
Literatura použitá při plánování výletů a občas v textu:
Soukup & David, Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – zelená edice
Podorlicko, svazek č. 7, vydáno 2000
Orlické hory, svazek č. 35, vydáno 2003
KČT, turistické mapy 1: 50 000
Podorlicko a okolí Babiččina údolí, č. 25, vydáno 1999
Orlické hory, č. 27, vydáno 2002
KČT, cykloturistické mapy 1: 100 000
Orlické hory a Broumovsko, č. 10, vydáno 2003
Kartografie Praha, turistické mapy 1: 100 000
Hradecko, č. 16, vydáno 1993
Server:
www.wikipedia.cz
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář