2011 Velká Chuchle - 92. cena prezidenta republiky aneb setkání s hazardem
Nejen pes je přítel člověka. Za přítele člověka se dá směle považovat i kůň. Kůň je domestikované zvíře, které se historicky z předmětu obživy našich předků postupně stalo pomocníkem při práci, nástrojem k dopravě a skončilo přítelem v zábavě. V roce 1816 byl na našem území na popud císaře Františka II. pořádán první dostih. Mezi naše nejznámější dostihové závodiště jistojistě patří ovál ve Velké Chuchli. Zdejší areál byl otevřen v roce 1906.
Původní tvor, kterého evoluce změnila do podoby koně domácího, byl tzv. prakůň (eohiphus). Měl pět prstů a velikostí našeho koně nedosahoval ani náhodou. Dokonce snad byl menší i než Falabella. Jediným žijícím prapředkem je kůň Převalského (kertag), který se úspěšně chová a rozmnožuje v pražské ZOO. Existuje snad projekt vypouštění Převalského koně zpět v Mongolsku do volné přírody. Na sklonku 19. století vyhynul evropský divoký předchůdce koně domácího, tzv. tarpan. Toho sice taky můžeme vídat v ZOO, ale jedná se o novodobého křížence toho tvora.
Již dlouho jsme se domlouvali, že pojedeme do Prahy na dostihy. Hlavním důvodem byl fakt, že Emča je koňmi naprosto nadšená a fascinovaná od mala. Nějak se nám to časově doposud nepodařilo. Náhodou jsem na internetu našel informaci o posledním dostihu letošní sezony. Tím měla být cena prezidenta republiky. To neznělo vůbec špatně. Původní plány jsme spřádali tak, že pojedeme vlakem, neboť je zastávka přímo oproti vchodu do areálu závodiště. Při pohledu na výslednou cenu a časovou náročnost jsme se uchýlili k flexibilní dopravě.
V neděli ráno jsme do kufru naložili kočárek, do auta sebe a vyrazili vstříc hlavnímu městu a dostihovému světu. Parkoviště vedle areálu jsme nalezli naprosto přirozeně a po složení kočáru jsme s davem proudili ke vstupu. Parkoviště bylo při našem příjezdu již zpola zaplněné, ale stále a stále proudila nová auta. Po zakoupení lístků jsme vstoupili do míst dosud neznámých. Rozmýšleli jsme, kde se usadíme, odkud nejlépe uvidíme a odkud budeme mít blízko do padocku. Do prvního dostihu nám zbývalo ještě mnoho minut a tak jsme šli prozkoumat i útroby tribuny. Emča si samozřejmě běžela koupit pohlednici. Hned vedle byla okénka pro sázející. Napadlo nás si vsadit, ale absolutně jsme netušili jak, co a kolik.
U krajního okénka seděla paní důchodového věku, a jakmile se u ní udělalo volno a nehrozilo, že nás někdo bude odposlouchávat, přikročili jsme. Paní nám s úsměvem na rtu vše vysvětlila a my se z Emčou vzdálili vybrat si na monitoru našeho šampióna a tutového vítěze. K okénku jsme přistoupili opět a s ledovou tváří a s profesionální rozhodností vsadili částku nemalou na koně jménem Lenzir. Vsadili jsme celých dvacet korun, což je nejnižší možná sázka. Emča si kupon schovala do kabelky a šli jsme se usadit na vybrané místo. Pořád jsme čekali, co se bude dít, až jsme i díky hlasatelovi zaregistrovali, že se koně řítí do poslední zatáčky a čeká je jen cílová rovinka. Koně proběhli cílem a my s Emčou spěchali podívat se na vyhlášení vítězů. Ani náhodou jsme netušili, kdo zvítězil. Jaké bylo naše překvapení, když jsme viděli, teda hlavně slyšely, že vítězem je Lenzir. Spěchali jsme vyzvednout výhru dvacet šest korun. Okamžitě jsme vsadili i na druhý dostih. Tentokrát byl tou jistotou Ketty Star. Emča navrhovala River Diamonda. Tentokrát jsme již na protější straně nalezli místo startu i startovací boxy. Bylo odstartováno. Po chvíli se v zatáčce objevila skupina barevných dresů. Vyhrál River Diamond a můj šampión byl asi osmý. A přitom to jméno!?!? Proběhlo několik výčitek, šli jsme opět za naší oblíbenou paní u okénka.
V dalších dostizích jsme měli střídavě oblačno a slunečno. Konečně došlo na zlatý hřeb dnešního večera. Cenu prezidenta republiky. Tady jsme měli dvě želízka v akci a to koně Pikardie a Mariydi. Většina předchozích dostihů byla na distanc pod 2000 m, tento byl na 3200m. Jestli do teď byla atmosféra a ovace silné, tak nyní to bylo doslova husté. My jsme si tentokrát hlídali místo hned u doběhu. Lidi stáli, řvali a hnali koně na dálku k cíli. Naši šampióni skončili třetí a desátý. Hlavní dostih dne, 92. Cenu prezidenta republiky, vyhrál Greek Wedding s žokejem Havlíkem. Do konce závodního dne zbývali pouze dva dostihy, a přestože jsme už chtěli jet, tak jsme vydrželi. Vsazeno jsme měli na všechny dostihy s celkovou bilancí -20 Kč. Slušný néé!
Server:
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář