2022 Barokní pevnosti - Olomouc I
Spojením Moravských přemyslovských údělů vzniká Markrabství moravské, které je součástí Koruny české. Po celou tu dobu spolu soupeřila Olomouc s Brnem o postavení metropole Moravy. Dlouhou dobu byla Olomouc významnějším centrem.
Olomouc je spolu s Terezínem, Josefovem, pražským Vyšehradem, Špilberkem v Brně, Chebem nebo Hradcem Králové barokní pevností. Jaroměř a Terezín jsou téměř dokonale dochovaná pevnostní města, která každý zná. Cheb a Špilberk jsou víceméně známy jako hrady. Z Hradce nic moc nezbylo a Vyšehrad, to je Vyšehrad. Olomouc však mezi nimi jaksi zapadá, respektive není vidět. Moc se o ní neví, přitom je to naprostá rarita. Jednak je unikátní svým fortovým věncem, druhak tím, že skutečně prošla boji a plnila tak účel, pro který byla projektována. Upřímně, sám jsem měl jen mlhavou představu.
Když se řekne Olomouc tak možná lidem naskočí orloj a Flora. A určitě i olomoucké tvarůžky, které ve skutečnosti pochází z Loštic a přídavné jméno se připojilo díky místu, kde se prodávali na tržnici.
Původně to měl být systém samostatných pevnůstek vzdálených od vlastního pevnostního města do max. 4 km a od sebe vzdálených přibližně 2 km. Tyto předsunuté pevnůstky tak měly tvořit fortový věnec okolo vlastní bastionové pevnosti. Z původního plánu se postavilo 20 fortů, z kterých se v nějakém stavu dochoval mizivý počet. Byl to naprosto dokonalý plán. Olomouc byla zvolena pro svoji strategickou polohu nedaleko hranic s Pruskem. I protože se v té době jednalo nejvýznamnější moravskou metropoli. První zmínky o opevnění Olomouce se datují do 14. století. Na významu začala získávat po ztrátě Slezska, kdy Marie Terezie rozhodla o výstavbě bastionové pevnosti, včetně již zmíněných předsunutých fortů.
Po návštěvě ZOO na Svatém kopečku jsme přejeli k nedaleké pevnosti Radíkov. Fort II. Radíkov byl postaven jako samostatná dělostřelecká pevnost, mimo vlastní věnec na vyvýšeném Svatém Kopečku. Máme smůlu a branka pevnosti je zamčená. Ale snad ji vlastní nebo má pronajatou skupina nadšenců, kteří se snaží dát objekt dohromady a zpřístupnit. My si část obejdeme dokola a v jednom úseku máme možnost vidět dolů do suchého příkopu a vidět i část pevnosti. Podobných samostatných pevností (festů), mimo zmiňovaný věnec, se plánovalo postavit 3, postavila se jedna zmíněná.
První objekt vlastního věnce je Fort II Chválkovice, který je v majetku armády. Tudíž si musíme dát pozor na nějakou lumpárnu jako je třeba překonání plotu. Nějak parkujeme a jdeme na obhlídku. Něco mále je vidět z poza plotu. Obcházíme pevnost kolem, ale ne dokola. Fotíme a máme představu oč jde. Fortový objekt byl nadzemního typu a vystavěn z pálených cihel tzv. tereziánek. V objektu se pase všelijaký dobytek, kachny, ovce i se zde rochní prasata.
Druhý objekt Fort XXII Lazecký je v soukromých rukou, tedy také pod zámkem. Rovněž zde jej obcházíme, kam až to jde. Dá se dočíst, že má obdobnou konstrukci jako předešlá pevnost. Hlavní objekt, tzv reduit byl kruhový nadzemní objekt, okolo kterého byl příkop. Směrem k bojišti, byl val, v kterém byly střelecké galerie.
Třetí objekt Fort XVII Křelov je rovněž v soukromých rukou, ale v takových, které pevnost velebí a zpřístupňují veřejnosti. My máme štěstí a mladík, kterého se ptám můžeme-li si pevnost odfotit, nám nabízí možnost prohlídky. Sice je zavřeno, ale volá kastelána, který nám dělá soukromou prohlídku. Děkujeme ještě jednou. Objekt byl stavěn do podkovy. Máme možnost si prohlédnout hlavní kasárenský objekt i si projít střeleckou galerii jen tak se svíčkou. To abychom zažili pocit, jaký zažívali vojáci. Dozvídáme se i něco o historii stavby i celého věnce. A jsou nám tak vyplněna některá hluchá místa. Ještě dostáváme typ na nedalekou pozorovatelnu CO.
Čtvrtý objekt Fort XX Křelov-Břuchotín leží více méně v poli a je taktéž v soukromých rukou. Soudě dle tabule slouží k pořádání různých oslav a večírků. Konstrukci má podobnou jak II a XXII.
Na víc nemáme čas, protože se chceme ještě stavět ve městě. Máme tip na Terezskou bránu. Je to jediná dochovaná brána Olomoucké pevnosti. Cihlová zdobená brána, nyní stojící jako solitér, bývala nejdůležitější z bran, protože byla na trase Brno-Vídeň. Nápadně se podobá antickým stavbám. Hned naproti jsou dochované části bývalých Vodních kasáren, nyní jsou zde restaurace. Dalším pozůstatkem pevnosti, které navštěvujeme jsou hradby, ty jsou zčásti románské, středověké i barokní. Chvíli nám to trvá, ale nacházíme i část bastionu č. X. Michalským výpadem scházíme do Bezručových sadů, kde hned na úpatí hradeb je kryt CO.
Není čas a začíná se stmívat, tak se vracíme na náměstí a jdeme do kavárny na nějakou odměnu. Cestou k autu ještě v parku potkáváme Litovelskou branku, která byla součástí původního opevnění Olomouce a sem byla přenesena, neboť stála v cestě rozvoji města.
