2022 Barokní pevnosti - Olomouc II
Olomouc byla dlouhou dobu druhým nejdůležitějším městem po Praze. V 11. století se staví hrad, město se průběžně opevňuje, v 18. století vzniká bastionová pevnost a následně fortový věnec.
Olomouc je nenápadné město, které toho tolik nabízí. Univerzitní město s bohatou historií. Někdejší metropole moravského markrabství. Šesté nejlidnatější město republiky. Místo skonu posledního Přemyslovce na trůnu. A taky je tu orloj.
V létě jsme prošmejdily část zdejšího městského opevnění i několik fortů věnce. Když se nám naskytla možnost návštěvy nově zpřístupněného bunkru v Přáslavicích rozhodli jsme se podívat se na další forty i znovu do města. Místo abychom užívali volného dne najíždíme brzy ráno na dálnici. V Olomouci vysazujeme křehčí polovinu osádky a my s O. jedeme, respektive pokračujeme po věnci.
Z centra Olomouce jedeme k Fortu XV Neředín, ten je v soukromém vlastnictví a slouží k hraní paintballu. Aspoň, že tak. Lze se dočíst, že objekt měl být vybaven 26 děly. Vidět lze jen část pevnosti z hlavní ulice. Asi by se k němu dalo dojít, ale odrazuje nás cedule. Pevnost obklopuje stromoví a roští a vede k němu cestička, ale je tam ta zpropadená cedule. Z druhé strany jsou stavebniny.
Podle navigace pokračujeme k dalšímu věncovému Fortu XIII na Nové Ulici. I on je v soukromých rukou, ale vypadá, že se opravuje a mohlo by zde být museum. Soudě podle pár kusů techniky. Pevnost je v pěkném stavu, aspoň zvenku. Obehnána je pletivem, tak ji obcházíme a prohlížíme. Kasárenský objekt ve tvaru podkovy s nádvořím. Tady mělo být taky 26 děl, ale asi dvojnásobný počet vojáků. Fort XI Nemilany je další v pořadí a také další v soukromém držení. Objekt je uprostřed chatařské kolonie a moc ne nedá obejít. Odfotit tak lze jen z předu hlavní kasárenský objekt. Celá pevnost vypadá v pěkném stavu. Je jednou z mála, co jsme viděli umístěnou na vyvýšeném místě, v tomto případě na Zlatém vrchu.
Čas nazrál k návratu do města, máme šanci vidět orloj v poledne. Zadal jsem do navigace pevnost Tafelberg a vede nás to zpět k centru. Pevnosti Tafelberg (Tabulový vrch) a Galgenberg (Šibeniční vrch) byly první pevnost olomouckého opevnění. Nejsou součástí věnce, po kterém jsme putovali, ale samostatnými pevnostmi uvnitř města. Navigace nás táhne do útrob fakultní nemocnice. Jedu tam i zpět až nakonec do toho objektu odbočuji. U závory beru lístek a vjíždíme do areálu jedné z devíti našich FN. Co do velikosti šesté největší v ČR. Stále podle navigace pokračujeme rozestavěným areálem, až ji na pravé straně vidíme, míjíme a parkujeme nedaleko ní. Do nedávna ji vlastnili vojáci, v současnosti je zde archív. Vyjíždíme z areálu a jedeme zaparkovat k Husovu sboru. Naproti je Billa a tam plánuji koupit Beaujolais Nouveau. Ale to jiná kapitola.
Do poledne chybí čtvrt hodina, to je načasování. Studentskou ulicí jdeme podél původního opevnění s půlkruhovou baštou. Stoupáme vzhůru na Horní náměstí, kde máme sraz. Orloj odbije a my jdeme do soví kavárny na nějakou dobrotu. Zde se opět rozdělujeme a sami už jdeme ke katedrále sv. Václava, která stojí v areálu bývalého Olomouckého hradu. Nejprve ji obcházíme odspodu podél hradních hradeb a Cikánskou brankou na Locatelliho bastion. Dnes je zde letní kino. Procházíme kinem k bývalé vojenské pekárně zvané Podkova. Teprve až teď jdeme do vlastní katedrály, která je ve stylu novogotiky. Vracíme se k centru a Michalským výpadem jdeme ke Korunní pevnůstce. Ta je, dá se říct, přímo v centru města. Prvním ani druhým mostkem se Mlýnský potok překonat nedá, až třetím. V areálu je zrekonstruovaná prachárna a v hlavní bodově je museum. Nám se blíží čas prohlídky v Přáslavicích a tak se začínáme přibližovat k autu.
