2015 Československé opevnění - Vltavská linie
Kromě tzv. Pražské čáry existuje i Vltavská linie. Vltavská linie kopírovala více méně pravý břeh Vltavy, bráno směrem ku Praze. Bunkry byly koncipovány tak, aby palbou pokrývali hladinu řeky. Linie byla stavěna v 11 úsecích od obce Královská až po rybník Rožmberk. Největší rybník v ČR.
Předlohou Československého opevnění byla Maginotova linie, kterou Francouzi zbudovali na popud svého ministra války po kterém je rovněž pojmenována. Československému opevnění se někdy také říká Benešova linie.
Minulý týden jsme navštívili dva bunkry blízko Slapské přehrady. Jeli jsme tam na základě nějakého článku, který anoncoval nízkou hladinu toku a tím pádem vystoupivší zatopené objekty. V dostupných análech jsem dohledal původně hledané objekty. Tento víkend nemělo být takové pěkné počasí, ale s přibývajícím časem nám předpověď v místech našeho cíle věstila opak.
Naším cílem jsou opět 2 lehké objekty. První z nich se nachází nedaleko obce Pašovice. Parkujeme na návsi a dle rady jednoho místního ochotného pána sestupujeme vstříc korytu řeky. Bunkr vidíme již při sestupu ze stráně. Na rozdíl od minulého týdne je tento objekt zcela mimo tok. Dá se rovněž poznat kde bývá obvykle hladina. Jak jsem z mínil, tak počasí nám přeje. Veškeré otvory řopíku jsou zality betonem a na jeho střeše je železná konstrukce, která za plné hladiny plní funkci výstražné bójky. Tento bunkr vzor 37 má označení 139-37-A-180Z. Stejný pán nám poradil kde a jak najít ten druhý bunkr.
Ten se nachází nedaleko osady Hladná. Zde parkujeme u lesíka a vydáváme se okolo chat vstříc Vltavě. Rozhlížíme se, ale není nic vidět. Zkouším popojít za zátočinu a vidím bunkr asi 1,5 km od nás. Když už jsme zde, tak se rozhodujeme korytem k němu dojít. Nijak se neboříme a nakonec se z toho stává příjemná procházka s možností pozorovat řeku i nějakou tu zvěř. Počasí je stále teplé a dá se jít jen v tričku. K bunkru s označením 139-28-A-180Z přicházíme záhy. Je rovněž zcel mimo vodu. Nedaleko jsou zbytky pilířů mostu, který měl vést přes Vltavu. Bohužel začala válka a Němci stavbu nedovolili dokončit a po válce se již nepokračovalo. Zpět jdeme stelnou cestou a u jedné chaty máme nápad si cestu zkrátit. Jak už to tak bývá po deseti minutách zjišťujeme, že tudy cesta nevede. Vracíme se pokorně stejně kudy jsme přišli. Kromě těchto dvou bunkrů nám pán popsal cestu ještě k nějakému mlýnu, že prý i tam jezdí lidí na čumendu. No a my jsme pro místní přeci taky čumilové.
V Doubravě sjíždíme kam se dá a parkujeme u osady Rybárna za již odstavenou řadou aut. Už potřetí nazouváme jiné boty a jdeme kamenitou cestou dolů. U řeky nás čeká torzo bývalého Nového mlýna, z kterého později udělali vodní elektrárnu. Je vidět jez i zbytky budov. Hladina je tak nízko, že se můžeme po zbytcích mlýna procházet.
Pokračujeme na oběd do Týna nad Vltavou. Po vjezdu nás ale vyzývá cedule navštívit soutok Lužnice a Vltavy. Dostává před obědem přednost. Pak už se ale jedeme najíst. Odbočujeme k řece kde se na nás smějí dvě restaurace. Čínská restaurace a česká restaurace. Jdeme do té naší. Usazujeme se a objednáváme si pití, slečna nesrší příjemnou vlídností, ale budiž. Při objednávání jsme se otráveně dozvěděli, že v podstatě z toho co jsme si vybrali nic nemají, přestože venku je popsaná tabule a žádné davy zde nejsou. Jediné co je je jsou hranolky a nějaké minutky. Je sobota a ještě nejsou ani dvě. Litujeme výběru, platím fofoly a měníme lokál. Socialistická stavba hotelu Zlatá loď by mohla být pravým opakem, pěkné stavby pensionu Vorař. Interiér nás nezklamal, ale jídlo bylo dobré.
Náměstí je pěkně opraveno a nachází se na něm místní zámek. Na ceduli se všímáme šipky k otáčivému hledišti. Krumlov je ale přeci daleko? Tak to jdeme najít. Nachází se v parku, na místě kde před staletími stával hrad. Po něm zbyly jen valy a most.
V nedalekém Újezdu chci také najít zříceninu, ale na ní jsou postavena obytná stavení, tak to vzdávám. V Písku činíme pouze nákup a kamenný most si tak necháváme na příště.
Literatura použitá při plánování výletů a občas v textu:
Kartografie Praha, turistické mapy 1: 100 000
Táborsko , č. 27, vydáno 1992
Orlickáká přehrada, č. 26, vydáno 1993
Server:
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář