2018 Československé opevnění - Polabí - I
Beton je kompozitní stavební materiál, který tvoří pojivo, plnivo, voda, přísady a příměsi. Po zatuhnutí pojiva vznikne pevná hmota. Nejčastějším druhem betonu je tzv. cementový beton, v kterém je pojivem cement, plnivem kamenivo a dalším materiálem je voda.
Samostatnou disciplínou je pak železobeton. Ten je tvořen betonem a ocelovou výztuhou, která vylepšuje vlastnosti materiálu v tahu.
Železobetonové pevnůstky lemují téměř celou republiku. Při našem cestování kombinujeme několik zájmů dohromady. Někdy je to fuška, hlavně zápas s časem. Vinařské putování jsme umístili na sever Čech do Litoměřické podoblasti. Do Velkých a Malých Žernosek, kde jsme po kraji putovali na kole.
Podél naší největší řeky jsme se vypravili do Ústí nad Labem. Už pár týdnů jsou venku třicítky a nepršelo ještě déle. Jízda u řeky jde, ale po vjezdu do betonového Ústí začíná peklo. A to nás čeká ještě kopec ke hradu Střekov, který nelze nenavštívit. V plánu máme dojet až do Velkého Března.
Napojujeme se na cyklostezku, vedoucí z části po frekventované hlavní silnici. Jakmile z ní sjíždíme, ukazuje se první řopík O3/10/A-180 za plotem sportovního areálu, poblíž hospody. Je zvláštně natřen na bílo a střecha na červeno. Asi nějaká recese. Pokračujeme podél toku, který kopíruje nejen naše cyklostezka, ale i linie bunkrů vz. 37. Stavím co chvíli fotit jednotlivé objekty. Číslování jde pěkně po sobě O3/11/A-160, O3/12/A-160Z, O3/13a/D1Z, O3/14/A-160Z, O3/15/A-160Z, O3/16/A-160. Jednotlivé bunkry jsou max. 2-3 m od stezky.
Vjíždíme do Valtířova a nad námi se tyčí kostel sv. Václava a Chotkovská hrobka stojící hned vedle. Dominantou je ale museum Československého opevnění v bunkru O3/17/A-200. Je zde i okénko, kde si kupujeme něco napití. Prohlídku necháváme na zpáteční cestu. Míjíme řopíky O3/22/A-140Z a O3/23/A-160Z a tak nějak se po pár kilometrech ocitáme ve Velkém Březně. Jedeme ke starému zámku, kde je domov seniorů a pak rovnou k zámku novému na prohlídku.
Po obědě nasedáme na bicykly a před zpáteční cestou prohlédnout a nafotit zdejší bunkry, které jsme zahlédli při cestě sem. Řopík O3/24/A-160Z je zase přímo u cyklostezky, k bunkru O3/23/A-160Z ze stezky musím nakrátko sjet, ale O3/21/A-160 fotíme jen zdálky.
Ve Valtířově jdu do musea sám. Bunkr je na břehu řeky a jako jediný z dnes navštívených je vyveden ve čtyřbarevné kamufláži. Počasí je výživné, doplňujeme bidony a dáváme si výbornou černou zmrzlinu. Bohužel musíme jet.