2019 Československé opevnění - Pražská čára - V
Pražská čára je…
Podle předpovědi má být i dnes tropický den. No a o takovém dni je nejlepší se projet na kole. Parkujeme v Berouně a vydáváme se podél řeky, vstříc linii nazývané „Pražská čára“. Najíždíme na cyklostezku a u řopíku 116/128/A-160Z, který je „překvapivě“ na břehu děláme po 3 minutách jízdy první zastávku. Tento by snad měl být i nepravidelně otevřen, uvnitř by mělo být museum. Nedaleko je, to si pamatujeme z návštěvy předešlé, další pevnůstka s označením B-6/54/A-200Z. Ta se nachází pod hospodou, a jak již číslo napovídá, je z jiného stavebního úseku. Úsek 116 zahrnuje/zahrnoval Berounku a úsek B-6 Beroun a okolí. Oba úseky patřily pod 1. armádní sbor pod velením generála Sergeje Vojcechovského.
Pokračujeme podél Berounky k bunkru 116/122/A-180Z u toho jsme poprvé. Je hned na břehu a momentálně silně zarostlý. Odsud je vidět na další objekt B-6/61/A-220Z, ke kterému se dostáváme záhy. Ten je zarostlý ještě více. Od řeky je o poznání dále, protože nedaleko začínají Srbské skály, tvořící přírodní překážku. Zde se napojujeme na asfaltovou stezku, která nás přivádí až do obce Srbsko, tady je řopíků víc, ale my stavíme u dvou, B-7/5/A-200Z a B-7/6/A-200Z. Oba jsou z jiného úseku, úseku Budňany, což signalizuje i jiné značení. Oba jsou téměř na břehu. Jeden dokonce součástí tenisového areálu. Na první pohled se zdají v pěkné kondici. V obci se nachází ještě jeden, ale někdy je potřeba pomyslných 50m před vrcholem vzdát.
Dalším bunkrem je až první ze souboru zachovalých u Karštejna. Na poli mezi silnicí a řekou je objekt B-7/9/A-200Z. Ten je neudržovaný a volně přístupný. Bunkr B-7/12/A-160Z je na začátku obce nedaleko sběrného parkoviště. Je v něm expozice, tu jsme ale navštívili loni. Řopík B-7/13/D2 je zakomponován do letní zahrádky kavárny. Bohužel ne přístupný. V kavárně stavíme na občerstvení i se skrýt na chvíli před slunkem. Jen tak ze srandy se ptám paní číšnice na bunkr a prý se můžeme jít podívat. Příjemné překvapení a zpestření výletu. Do řopíku jdeme jen s Ofíkem. Zapínáme baterky na telefonu a po schodech vstupujeme. Uvnitř je ještě původní výdřeva.
Vracíme se stejnou cestou a srbské řopíky vidíme z jiného úhlu. V Berouně jen míjíme most s 2 bunkry typu D (B-6/49/D1 a B-6/50/D2), které jsou v jeho náspu. Každý z jedné strany. Úplně, naprosto a definitivně poslední záležitostí je řopík B-6-42-A-200Z, hned vedle našeho zaparkovaného vozu.