2020 Československé opevnění - Šumava
Šumava je na jihozápadě země přirozenou ochranou i překážkou před nepřátelským vpádem. Tím se neliší od jiných pohoří. Z tohoto důvodu bylo opevňování této části republiky přesunuto na závěr opevňovací etapy.
Linie se začala stavět v roce 1936 a měla se táhnout až ke Klínovci v Krušných horách. Mezi Železnou Rudou a Klínovcem bylo naplánováno asi 160 objektů. Šumava byla bohužel v prvním záborovém pásmu a německá armáda se tudy dostala na naše území velmi brzo a měla tak možnost naše opevnění prozkoumat.
Šumavu máme rádi, je to naše srdcovka. Okolo bunkrů jsme se něco najezdili, ale nějak nám zastávka nikdy nezapadla do plánů. Ale bylo na čase to změnit! A tak jsme si naplánovali výlet na Čeňkovu pilu do elektrárny a pak…. No na bunkry přece. Trochu jsem nevěděl kde zastavit.
Náš první cíl se nacházel přímo nad námi. Řopík H/40/16/A120 je i muzejním objektem, který bývá zpřístupněn. Okolí je udržováno a jsou zde i náznaky terénních překážek i natažený ostnatý drát. Na okolních stromech jsou cedulky, které nám avizují nedaleké další objekty. Něco jako naučná stezka. Nežli se na ní vydáváme, jdeme prudce do kopce po polní cestě, protože nám mapa ukazuje ještě jeden řopík. Je v ohradě, nechce se mi pronikat na pozemek, protože v nedalekých chalupách je pohyb lidí. Bunkr H/40/17/D1je klasicky pod vzrostlým stromem, tak jak to známe třeba z jižních Čech. Vracíme se na rozcestí a následujeme pokyny z tabulky. Tabulka říká, že máme jít přes pole. Tak jdeme a záhy vidíme H/40/18/D2 ukrytý ve svahu a sledující nedalekou cestu.
Děti si myslí, že je to konec, ale není. Je tu další cedulka. Ta nás vede krátce prudce lesem a následně přes louku k dalšímu řopíku. Když vylézáme z lesíka na louku, jsme paf. Nádherná louka lemovaná stromy, výhledy excelentní, je vidět i Kašperk. Kousek od hlavní silnice lemující Otavu a takováto paráda. Oči již máme trénované a tak bunkr vidíme z dálky. Tento má označení H/40/20/D2. Moc se nám odsud nechce, klidně bychom pokračovali loukou dál. Dole na ceduli je zmínka ještě o jednom objektu. H/40/19/A140. Víme, že je rozvalený, ale jdeme k němu. Vypadá jako by jej někdo napěchoval trhavinou, a ta při výbuchu oddělila stěny i strop.
No a to je pro dnešek všechno.