2022 Československé opevnění - Krkonoše - VI
Krakonoš je bájný strážce našich nejvyšších hor. Zobrazován je jako mohutný vousatý chlapík, oděný do lesnického hávu s kloboukem a holý.
Včerejší procházka k mapě republiky dlouhá přes 20 km na nás zanechala stopy, proto jsme dnešní den pojali jen jako procházku. To, že se z toho později vyklubalo 15 km byla čistě náhoda.
Před polednem jdeme pěšinou z Velké Úpy do Pece. V Peci necháváme M. v kavárně a s juniorem jdeme do Obřího dolu najít tři ŘOPíky. Ideální věta pro cizince. Míjíme Boudu v Obřím dole i Boudu pod Sněžkou. Mapy ukazují všechny pevnůstky nedaleko nás. Jdeme dál k tomu na naší straně řeky Úpy. Je to objekt s označením Z3-104-A-120. Je vedle chaty a prý je soukromý. Tak si jej jen obcházíme a fotíme, než na nás někdo vyběhne. To bylo rychlé. K zbývajícím dvěma se dostat je horší. Paní z boudy nám říká, že můstek jim strhla voda. Musíme se vrátit o notný kus zpět, překonat řeku a k bunkrům hledat cestu hustým porostem. Tudy jistě mnoho lidí nechodí. Díky chytrým technologiím máme směr a řopíky jsou záhy nalezeny. První Z3-102-A-160 a nedaleký, blíže řece Z3-103-E. Obří důl je sám o sobě přírodní překážkou, a tak tato trojice asi měla stačit. Linie by navazovala nad Růžovou horou a na druhé straně na Studniční hoře. Zatímco na Studniční a Luční hoře řopíky částečně postaveny byly, na Růžové hoře nikoliv.
Vracíme se do Pece a pak zpět do Úpy, kde parkujeme. Jedeme a úplně zapomínáme na osamělý objekt vz. 36 v Úpě. Takže příště. Neshledanou Úpo.
