2022 Československé opevnění - Orlické hory - II
Rampušák je synonymem pro vládce Orlických hor. Jedná se o smyšlenou postavu. Je vyobrazován s kloboukem, hustým vousem, pláštěm a dlouhou holí.
Kde jsou ty doby, kdy jsme podzimní výlety plánovali tak, aby vyšli na prodloužený víkend jedním ze státních svátků. Ráno balíme a přes Dobrošov chceme jet domů.
Neznáme to tu a jsme chyceni do pasti objížděk. Nakonec parkujeme na hlavním parkovišti a loukou se přibližujeme k pevnosti. V případě této pevnosti k dělostřeleckému srubu N-D-S-75 Zelený. Mají mít od 10 h a je přesně sedm minut po. Vcházíme do haly, kde se kupují vstupenky. Naštěstí první prohlídka je od 10:30. Jdeme se tedy podívat k těžkému objektu na louce nedaleko návštěvnického centra. N-D-S-72 Můstek je tvrzový pěchotní srub. Po ocelových schodech se dá jít i na střechu. Odtud je vidět další pevnost. Je akorát čas na návrat, kde začínáme asi 30minutovým filmem. Doufám, že neusnu. Tu chvíli, co jsme byli pryč dorazili další 4 historie chtivý návštěvníci.
Usedáme v sále a projekce začíná. Film je z části hraný, tedy jsou natočené různé scénky z různých etap doby před i po Mnichovu. Zčásti je tvořen dobovými dokumenty. Musím uznat, že jsme film vzali, řekl bych jedním mrkem. A to i junioři. Upřímně se autorům podařilo jednoduchý a poutavým způsobem přiblížit tehdejší události včetně zajímavých informací o budování opevnění. Film končí, vycházíme ven a jdeme opět po louce na horu k „Můstku“. Tento srub je nyní vstupním bodem do tvrze. V pevnosti je maketa rakety, kterou byla ostřelována. Protože si jméno nepamatuji, hledán na netu a nacházím, že se jednalo o střelu Röchling. Prostory jsou prázdné, z částí destruované. Po schodišti scházíme dolů do podzemí a jak jsme pochopili odtud půjdeme do dělostřeleckého srubu. Spojovací chodbou jdeme do míst srubu. Vidíme velké sály, kde měla být ošetřovna, technické zázemí i kasárenské prostory. Postupujeme dál a některé prostory nejsou vybetonovány, některé jsou jen vykutané do skalního masivu. Je to impozantní a naprosto perfektní pro představu, jak se pevnosti stavěli. Některé prostory jsou zavaleny. Jsme opravdu překvapeni a moc se nám to líbí. Některé spojovací chodby jsou vybetonovány, některé vyztuženy tzv. Hajcmany. Vystupujeme na povrch do prostoru, který má dvě ze tří původně plánovaných střílen osazeny dvěma maketami houfnice vz.38. Místo třetího děla je východ. Ta pevnost, kterou jsme viděli ze střechy „Můstku“ je N-D-S-73 Jeřáb. Tak k němu asi půjdeme.
Znamená to ale jít potřetí vzhůru k „Můstku“. Co je vtipné, je sekačkou vysekaná pěšina na louce, která míří k „Jeřábu“. Bunkr bývá taky otevřen, akorát asi dnes nemáme to štěstí. Jen tak lehce spouštím mapy a máme jasno. Dojdeme celou stezku opevnění Běloves. Čekají nás čtyři těžké objekty. Noříme se do lesa k téměř zdemolovanému srubu N-S-80 Jirásek. Ten je velmi žalostném stavu s vytrhanými zvony. Nedaleko je bunkr N-S-81 Lom, který je už v lepším stavu a soudě dle upraveného okolí i někým obýván. Stezka se dál spouští ze svahu a na cestě již potkáváme i protitankové překážky. Poté co opouštíme smíšený hvozd se před námi je Náchod. Mezi Náchodem a námi je ještě srub N-S-82 Březinka, jeden z těch známějších a vymazleně rekonstruovaných. Jediný v kamufláži. Dnes také není otevřeno. Kousek od nás je ještě, taktéž polorozbořený, srub N-S-83 Lázně. Ten je na trase poslední. Uprostřed louky je shluk listnáčů, uvnitř kterých je rozvalený vz.36 I.d-52-C. Krom toho je zde lavička s přístřeškem, tak akorát k posvačení. Z tohoto místa je i výhled na město i na zámek nad ním. Suneme se loukou vzhůru a na cestě nás doprovází hřejivé paprsky sluníčka. Naučnou stezkou pokračujeme vlevo k srubu N-S-79 Hrobka, který byl několikrát zmíněn v hraném dokumentu před prohlídkou Dobrošova. Evidentně i na něm se agresor vyřádil. Z části má pobořené stěny a zvony jsou rovněž fuč. Po pár set metrech je srub N-S-78 Polsko i jemu chybí část stěn i zvony. Napadá nás, když už jsme zde podívat se na zbývající 3 sruby, kterou jsou trochu stranou. N-S-71 V sedle je za vysokým plotem, je střežen i kamerovým systémem on je totiž v majetku ministerstva vnitra. Mělo by zde být museum studené války. Stoupáme dál k vrcholu Malinové hory k N-S-70a Na kopečku-Josef a N-S-70b Na kopečku-Cyril, tušíme, dle vykukujícího plotu, že budeme mít taky smolíka. Je tomu tak. Vrcholek je oplocen, neboť je zde vysílač.
Vracíme se k autu a míjíme už jen dva lehké objekty vz.36 I.d-48b-A a vz.37 E1-48-B1-80. Neplánovaná, ale velmi povedená procházka.