2023 Československé opevnění - Brdy, Jordán - III
Zmíní-li se Brdy, tak se většině vybaví především vojenský újezd. K vojenskému prostoru patří i dopadové plochy. V brdech vznikly dopadové plochy Jordán, Brda a Tok, na úpatí stejnojmenných kopců. Na území brd je 10 vrcholů vyšších 800 m.
Dopadová plocha Jordán je naším častým cílem. Jezdíme, či chodíme sem i několikrát ročně. V covidovém roce jsme sem šli na Velikonoce a bohužel zjistili, že vchod do německého hlídkového bunkru u vstupu na plochu měl zavařený vstup a „benešák“ má přes vstup betonovou desku. Bunkry na ploše máme navštívené několikrát, pixle na naučné stezce jsme navštívili nedávno, osamocenou pixlu na rozcestí v lese taky. Jen ty dva cvičné řopíky jsme ještě neobjevili. A to jsou tak 50 m od cesty.
S Ofíkem a jeho dvěma kamarády se jedno sobotní dopoledne vydáváme opět na Jordán. Trochu máme potíž najít místo na parkování. To je možná věc, nad kterou by se stálo zamyslet. Po obci jsou v každé ulici zákazy zastavení (čemuž rozumíme) a jakékoliv parkoviště zde chybí. Nakonec parkujeme, snad v souladu s předpisy, a jdeme k pomníku PTPákům. Poté už zabočujeme a sledujeme zelenou. Vylézáme na rozcestí „K letišti“ a pokračujeme vzhůru k dopadové ploše Jordán. Nejprve se před námi objevuje německá pozorovatelna, která je, jak jsme posledně zjistili nepřístupná. Pokračujeme k pěchotnímu srubu CE, zvanému Benešák, který sloužil k ověření odolnosti opevnění budovaného v pohraničí. Stoupáme dál přes torzo zkušebních bunkrů VI/C a V/A abychom vystoupaly na vrchol Houpák, na kterém je německá pozorovatelna. Prckové dělají průzkum okolí, já se schovávám před větrem a čekám až se vyblbnou. Jdeme dál až k ohništi, o kterém jsem ani nevěděl. Oheň rozdělávat nechceme. Mám s sebou malý plynový vařič, je to pohodlnější i rychlejší opéct buřty na pánvičce. Prckové vypadají spokojeně. Vracíme se a ukazuji jim ještě jeden ženijní úkryt nedaleko cesty. Zpět jdeme tak, abychom mohli navštívit ony dva zkušební řopíky (1)/A-180Z a (2)/B2-90. Oba jsou nedaleko silnice a téměř u sebe. Vybudovány byly v roce 1937 jako zkušební objekty. Pevnůstky jsou rozvalené a zarostlé. Vracíme se na silnici a pokračujeme k odbočce na lesní cestu Červené Potoky. Po ní jdeme dál až k německé pixle.
Junioři už mají ve všech těch bunkrech guláš, a tak se přes letiště vracíme k autu.
Tento článek nemá nabádat k porušování vstupu do prostoru. Mějme na paměti, že se stále jedná o nepřístupnou oblast, kde hrozí nebezpečí setkání s nevybuchlou municí!
