2022 Pevnosti 1. světové války - Posten Spitz Vezzena / Forte Spitz Vezzena
Atentát na rakousko-uherského následníka v roce 1914 se považuje za záminku vypuknutí 1. světové války (Velká válka). Do ní se v roce 1915 zapojila Itálie, když vypověděla smlouvu Trojspolku a přidala se na stanu Trojdohody (Dohody).
Když jsme se v únoru 2020 vrátili z Italských hor, tak do měsíce vypukla celosvětová pandemie Covid 19. Naivně jsme si mysleli, že to pomine záhy. Pravdou je, že vir je tu s námi pořád a bude asi ještě dlouho, ne-li napořád.
Po loňské nucené „covidové“ pauze jsme se letos vypravili opět na lyže do okolí měst Folgaria – Lavarone. Před dvěma roky, když jsme navštívili pevnost Forte Busa di Verle, jsem následně zjistil, že nedaleko je ještě jeden objekt. Když jsme se letos vyvezli serpentýnami z Lévico Terme, bylo lákavé se na tu pevnost vypravit ještě před ubytováním.
Parkujeme a v plné sestavě se vydáváme k pevnosti Verle. Ta stojí stále na kraji lesíka. A když jej nevykácí, tak tam stát bude dál. My pokračujeme po zledovatělé cestě. Chvíli jdeme špatně, ale záhy se vracíme a nacházíme pěšinu, která vede přímo do kopce. Po asi 200 m už pokračujeme s Ofíkem sami. Navigace ukazuje asi hodinu cesty a cesta stále stoupá a stoupá. Naštěstí se klikatí lesem po vrstevnici a tím nám rozkládá převýšení, až vystupujeme nad jeho hranici. Nyní stoupáme kosodřevinou a odkrývají se nám nádherné prosluněné výhledy. Zbývá nám posledních 20 minut. Cesta je ledovatá, ty nesmeky nebo hole v autě by se bývaly byly hodily. Občas vidíme terénní prvky vysekané do skály. Najednou se před námi objevuje vrchol, na kterém je již znatelné torzo pevnosti.
Jednalo se o samostatnou dělostřeleckou pozorovatelnu s výhledy na jezera Lévico a Caldonazzo, které jsou přímo pod námi. Dolů padá téměř kolmá stěna, nad kterou je instalována vysunutá ocelová vyhlídková plošina. Je to tak nepříjemný pocit, že na ni trávíme jen nezbytný čas kvůli focení. Pevnost je široko daleko na nejvyšší kótě a její obránci tak měli dokonalý přehled. Jdeme se podívat do rozvalin z týlové strany a pak už se vydáváme na cestu zpět, abychom sestoupili za světla. Místy není sestup, vzhledem ke zledovatělé pěšině, příjemný. Naposledy se pokocháme rozlehlým torzem pevnosti Verle a spěcháme k autu. Byla-li osádka pozorovatelny Vezzena v počtu 49 vojáků, tak pevnost Verle čítala 254 příslušníků. Současný stav je dílem zejména italského ostřelování, ale i rabování. Po šesti stech kilometrech za volantem docela náročné protažení a procházka.
