2020 Plzeň - I
Vznik civilní obrany/ochrany (CO) se datuje do roku 1951, kdy bylo vládním výnosem rozhodnuto o jejím vzniku.
Když „nedostudovaný středoškolák“ u našich sousedů začal trochu víc tlačit na pilu, muselo Československo přijmout nějaká opatření i na ochranu civilního obyvatelstva. Za tímto účelem byly zformovány útvary civilní protiletecké ochrany (CPO). Jejich posláním byla ochrana převážně měst a různých důležitých článků hospodářské infrastruktury. V souvislosti s tím bylo vybudováno i mnoho pozorovatelen.
Když se u nás „desátníkovo“ jednotky nadobro usídlily, k čemuž jim na konci září 1938 velmi „napomohli“ naši spojenci, byly jednotky CPO podřízeny jednotkám německým. V podstatě ale se stejným posláním.
Ačkoliv se tak nemusí zdát, okolo nás je mnoho zachovalých pozorovatelen. Některé stojí nerušeně v krajině jako memento, připomínající „chladnější“ období naší historie. Některé se stali součástí jiných objektů a některé padly na vrub různých nových staveb. Mnohdy okolo nich bez povšimnutí chodíme dennodenně.
V této, pro nás nové, době činíme stále procházky nebo výlety. Říkáme jim korona-výlety. Má to jedno pozitivum. Doufejme, že jen to jedno. Nejezdíme nijak daleko, držíme se v krátké dojezdové vzdálenosti a na řadu tak přicházení místa, která jsme měli v šuplíku odložena tzv. „na jindy“. Léta máme, mimo jiné, v plánu jet se podívat na pozorovatelny v Plzni.
Nedaleko Koterova se nachází pozorovatelna postavená snad v 80. letech minulého století, tak alespoň tvrdí prameny, které jsem četl. Betonová krychle s dvěma průzory a s dokonalým přehledem o velké části Plzně. Zejména Škodových závodů. Žádná pěkná stavba, jen funkční betonový prefabrikát. Je na ní zřetelně vidět zub času byť je pomalu o polovinu mladší než prvorepublikové řopíky. Stěny mezitím posloužily jako malířské plátno umělců se spreji. Vchod do pozorovatelny je šachtou, ale ta je zakryta přišroubovaným ocelovým plechem. Střecha je plochá a v současnosti je na ní rudý koberec. Asi letní lůžko… Hledíme po krajině a zkoumáme, kde se asi tak nachází druhá pozorovatelna, kterou chceme navštívit. Nemocnici, jako orientační bod máme, ale přesné místo jen odhadujeme. Dokonalý zážitek nám kazí kol dokola žlutá pole a smrad, před kterým se nedá ukrýt.
Než však přejedeme na druhou stranu Plzně, stavíme v lesoparku Homolka, kde by měl být pod vodojemem z 19. století, protiatomový kryt. Park prolézáme sem a tam, ale našli jsme jen ventilační šachty a nouzové výlezy. Vodojem je sympatická temně červená cihlová stavba. Bohužel ale za plotem.
K pozorovatelně na Mikulce jdeme procházkou přes židovský hřbitov na Lochotíně. To, že se téměř v centru města hřbitov nachází, pro nás byla do nedávna novina a myslím, že o něm mnoho Plzeňáků neví. Náhrobků je zde poskrovnu, ale i tak je to místo, s určitým geniem loci. Dál ale pokračujeme na vrch Mikulka. Zde jsou pozorovatelny hned dvě. Starší válcový typ z let 50-tých a novější krychle z 80. let. Modernější má dva průzory, které jsou orientovány do města. Starší objekt má průzory čtyři, zřejmě se dříve počítalo s širším polem pozorovacím. Přístupy byly i zde šachtou, tou dobou nepřístupnou.
Protože se oblaka rychle zatahují, dnešní korona-výlet končí u okénka minipivovaru Raven. Pivo neznáme, dívčina neumí poradit, tak beru na slepo 1 petku ležáku a 2 nějaké láhve.
