2004 Šumava - Prášilské jezero
Sešli se nám dva dny volna, které jsme se rozhodli strávit na Šumavě. Ze zdejších pěti ledovcových jezer jsme se zatím nedostali na dvě z nich. A to na Prášilské jezero a jezero Laka. Budeme-li ale počítat i s bavorskou stranou Šumavy tak musíme připočítat další tři jezera (Velké a Malé Javorské jezero a Roklanské jezero). Jezera vznikla v třetihorním období, přesněji v době ledové. Ledovce, které vznikali na úbočí hor, začali tát a před sebou tlačili jak štěrk, tak i kamení. Tím vznikali přírodní valy, které zadržovali tající vodu.
Rovněž jsme si objednali i na tuto roční období pěkné počasí a doufali tak, že se nám naše objednávka vyplní.
Přiznám se, že jsme měli trochu problém trefit do obce Prášily, ale jen drobné. Ve vsi jsme zaparkovali a natěšení se vydali na cestu k Prášilskému jezeru. Obec má pohnutou historii, ne nepodobnou jízdě na kolotoči. V době největší slávy za první republiky měla věhlas podobný krkonošskému Špindlerovu Mlýnu a žilo zde téměř 1400 obyvatel. Po Mnichově byla vysídlena česká část obyvatelstva, aby po skončení 2. světové války byla odsunuta německá většina. No a záhy po Únoru bylo území zabráno armádou, neprodyšně uzavřeno a počet obyvatel klesl k padesáti. K jezeru je třeba projít obec a držet se červené značky. Cestou míjíme turistickou ubytovnu, kterou v roce 1928 přestavěl Klub českých turistů z bývalého Schwarzenberského pivovaru. Po pár kilometrech jej lze jednoduše dosáhnout. Prášilské jezero leží v nadmořské výšce 1080 m a má rozlohu 3,7 ha. Je tedy druhé nejmenší. Od jezera lze dosáhnout i hory Poledník (1315 m).
Na vrcholu se nachází rozhledna, která byla nám turistům otevřena v roce 1998. Do roku 1989 byla celá oblast ve velice přísném utajení a izolaci. Poloha byla totiž tak výhodná, že na vrcholu byl vybudován systém elektronické ochrany a byla sledována komunikace tehdejšího paktu NATO. Na vrcholu si dopřáváme i vrcholové pivo Staropramen Granát. Cestu dolů i zpět k autu absolvujeme svižným tempem. Na kraji obce chvíli setrváváme u výběhu bizonů, které zde chovají. Obec není tak náročné si projít a prohlédnout a po nákupu pohlednic jedeme domů.
Literatura použitá při plánování výletů a občas v textu:
Soukup & David, Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – zelená edice
Šumava - Pláně, svazek č. 20, vydáno 1999
Šumava Povydří, č. 65, vydáno 1998
Kartografie Praha, turistické mapy 1: 100 000
Šumava - Klatovsko, č. 22, vydáno 1996
Server:
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář