2011 Šumava - Stožec
Den druhý jsme se rozjeli do jihočeské části Šumavy. Cesta delší, ale horší.
Včera jsme přijeli dlouho, ale i tak jsme chtěli vyjet včas. Cesta nás tentokrát vede do jihočeské části Šumavy. Konkrétně do obce Stožec, kde začíná 15 - ti kilometrová inline stezka do Nové Pece. Na cestě se nám do cesty připletl zámek ve Čkyni. Jednopatrová budova přestavěná v pseudogotickém stylu. Samozřejmě přestavěná tvrz a účelově využitá. Zastávka je pouze krátká a pokračujeme na jih. Ve Stožci parkujeme na centrálním parkovišti (60,- Kč /den). Parkoviště se pomalu plní. Převážně cyklisty a bruslaři. Ve vzduchu je cítit napětí, ale obouváme se a vyrážíme vstříc stezce. Na prvních dvou kilometrech jsou hned dva přejezdy. Ten první je v pohodě, ale ten druhej není příjemnej, je z kopce. No a po druhém sjezdu je vymalováno. Rozepisovat se nelze, protože potřebuji zápisky zkontrolovat :-). Asi takhle. Já k autu dojedu a Martina dojde s bruslemi v náručí. Po přezutí jdeme aspoň na Stožeckou kapli. Příjemná procházka asi 9 kilometrů. Kaple je z venku hezky upravená, za to uvnitř ve stavu dezolátním. Vylézáme i na Stožeckou skálu, kde dříve stával hrádek, který strážil Zlatou stezku. Doma chvíli pohledám v archivu a byli jsme zde v roce 1999 i se ségrou. Na co si ale nevzpomínám je pařez více než 200 let starého smrku. Opouštíme Stožec, ale ještě nesměřujeme k domovu, ale k nedaleké zřícenině hradu Hus. Od parkoviště je zřícenina vzdálena něco přes kilometr. Hrad byl vystavěn na vysokém ostrohu nad řekou Blanicí. Pohledem shora je možné opravdu vidět, že řeka hrad obtéká skoro kolem dokola. Zbylo zde nepatrně zdiva, ale i to dává tušit docela velkého hrádku. Dokonce je asi na dvou místech vidět, že pod zemí jsou původní hradní prostory.
Po této zajížďce už obracíme směrem domů. Stavíme ale záhy ve vsi Lenora. Zde nás čeká hned několik zajímavostí. Nejznámější je asi dřevěný krytý most zvaný rechle, který sloužil k zachytávání splavovaného dřeva. V Lenoře se nachází jediný svého druhu dochovaný exemplář. Na Šumavě se nachází ovšem ještě jeden a to na Vchynicko-tetovském kanále. Podobný, ale průjezdný dokonce i autem jsme před léty viděli v horách Orlických. Druhou zajímavostí, v tomto případě technickou je obecní pec na chleba. Pec je činná a má svůj rozpis kdy se chleba peče. No a co by to bylo za zastávku, aby i zde nebylo šlechtické sídlo. V tomto případě empírové panské sídlo, v kterém přebýval majitel zdejší sklárny. Na konci obce vidíme poutač na soukromou keramickou dílnu. Prudce odbočuji na parkoviště před domem a jdeme se podívat do krámku. Co kdyby měli číše! Bohužel samostatně je nemá jen v sadě a to nechci. Má zde ale jiné krásné kousky tak kupujeme nějaký ten dárek rodičům. Chlapík to byl sympatický. Na cestě do Vimperku nás stíhá drobná přeháňka a trochu se obávám, jestli budeme mít příležitost navštívit zámek i torzo hradu Haselburg. Štěstí máme, ale prohlédnout si obě památky můžeme jen z venčí. Haselburg byl zřejmě předsunutou obrannou baštou samotného hradu Vimperk. V současné době je věž součástí jiného soukromého stavení, které je k němu přilepeno. Zámek, v kterém je museum, se své renesanční přestavby dočkal za vlastnictví Rožmberků, kteří přestavěli původní gotický hrad. V nedalekém Zdíkově slouží zámek jako hotel a restaurace. Co k němu říci jiného, než že je přestavěnou tvrzí. Zámek tvoři dvoupatrová obdélníková budova se sedlovou střechou. Účelově je využita již od roku 1920.
Na cestě domů nás ještě zláká odbočka do Hoštic. To byla ale chyba. Vesnička se proslavila filmovou trilogií "Slunce seno....". Na návsi je na jedné chalupě onen známý vymalovaný jelen. Na vedlejším pozemku je jednopatrový zámeček, který ve filmu ztvárnil statek a vedle rodný dům režiséra Trošky. Zlatý hřeb, respektive hrozný kýč je penzion na konci vesnice. Pak už opravdu jedeme rovnou domů, protože nás čeká dlouhá cesta a ještě musíme vyzvednout potomstvo.
Literatura použitá při plánování výletů a občas v textu:
Soukup & David, Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – zelená edice
Šumava - Pláně, svazek č. 20, vydáno 1999
Šumava - Prachaticko a Vimpersko, svazek č. 19, vydáno 1999
Šumava Trojmezí, č. 66, vydáno 1998
Server:
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář