Chaloupka baby Jagy
Koronavirus je vir, který se vyskytuje v říši zvířat a může se přenést i na člověka.
Uplynul více než rok od prvního výskytu Covidu 19 u nás. Už rok s tímto cizopasníkem koexistujeme, ač se nám to nelíbí, protože nám omezuje život. Chtěl jsem říct normální život, ale teprve nyní si uvědomujeme a přehodnocujeme tento termín. Asi už nic nebude to ono „normální“. Rok jsou okolo nás různá omezení a nařízení. Některá, zvláště poslední měsíc, možná na hraně zákona, ale platí. Většině se nám to nelíbí, ale platí. Vlevo, vpravo, lidi to moc nedodržují, protože nás všechny to omezuje, ale opět platí, že to platí. Co platí, to se má dodržovat, byť si můžu myslet něco jiného. Sakra to jsou moudra.
Pozitivní je, že prozkoumáváme i blízké okolí, méně známá místa, různé kuriozity, které bychom jinak asi míjeli či odkládali „na potom“. Při procházce zkoušíme jinou pěšinu, při projížďce jinou lesní cestu. Objíždíme věci, které jsme dlouho nenavštívili, no a objevujeme věci v okolí, o kterých víme, ale vždy jsme jeli někam daleko. 5 minut od domova jsem objevil studánku, o které jsem ani neslyšel, a tak dál, a tak dál.
O tom, že nedaleko Chotěšova je chaloupka baby Jagy víme dlouho. Daleko to není, ale vždy bylo něco zajímavějšího. Chaloupka není na kuří noze, ale na mostním pilíři bývalé železniční tratě z černouhelného dolu Metálka. Zaznamenal jsem, že se ji chystají odstranit a to uspíšilo naši návštěvu. Dominantou Chotěšova je ženský premonstrátský klášter, ale cílem je chaloupka. K lesu čelem k Ivanovi zády.
Parkujeme nedaleko kláštera a po modré si vykračujeme vstříc novodobé kuriozitě. Vůbec nás nepřekvapuje, že potkáváme a míjíme lidi s obdobným nápadem. Ostatně na procházky, běhat i jezdit na kole začal v době kovidové i ten, kdo se do té doby nerad zapotil, zadýchal nebo unavil.
Když vycházíme z lesíka, vidíme chaloupku malebně zasazenou na pilíři v řece s okolními listnáči. Lidí přibylo. Fotíme si chaloupku z všech stran i úhlů, nakonec i povinné „selfí“. Kluci, kteří ji před léty postavili, měli skvělý nápad. Nápad ji nyní zbořit mě přijde divný, byť na to koukám očima jednodenního návštěvníka. Je-li pravda, že většina přijezdivších pseudoturistů se chová jako hovado a devastují okolí, tak se místním nedivým. Jistě by bylo tuto kuriozitu lepší turisticky nějak využít, ale …. místní musí vědět lépe. Pravdou je, že majestátní klášter tolik návštěvníků nenaláká a náklady na rekonstrukci musejí být astronomické.
Počátky kláštera jdou až do 13.století. Již od počátku se jednalo o ženský klášter. Pak byl různě vypálen obnoven, měnil majitele i účel. V 50. letech připadl Československé armádě a ta jej, jako ostatní památky, které obývala a vybydlela. Pod klášterem se nachází objekt bývalého pivovaru v těsném sousedství vodního mlýna. Mimo vlastní objekt kláštera stojí kostel Narození Panny Marie. Pokračujeme na Dobřany, co kdyby…