2016 Špuntování, díl 1.
Korek je materiál, který se získává odřezáním kůry dubu korkového. Tyto duby rostou především v Portugalsku a Španělsku.
V roce 2008 jsme se přestěhovali do nového bytu a tak nějak mně napadlo začít sbírat špunty od vína. Byl to další logický krok vášně jménem víno. Do té doby jsme jen pili, pak chutnali a pomalu se propracovávali k degustování. Nechávám si jen špunty, jejichž láhve se vypijí doma, na chatě nebo na dovolené, není to tak, že hromadím špunty odkudkoliv a od kohokoliv. O vánocích jsme s Oťasem udělali inventuru a dospěli k číslu 869 (dalších 20 od té doby přibylo). Číslo obsahuje špunty od vína, včetně plasťáků, sektů, fortifikovaných vín a koňaků. Matematickou cestou jsem dospěl k číslu okolo 2000 ks. To by byl pravděpodobně minimální počet špuntů, kdybych je byl býval sbíral od samého začátku. Upřímně, ta věta je divná už jen těmi podmiňovacími způsoby.
Kdysi jsem v Itálii v jednom hotýlku ve městečku Nizza Monfferato (provincie Asti, oblast Piemonte) viděl špunty ve velkém skleněném demižonu. Vypadalo to zajímavě a usmyslel jsem si, že si tuto myšlenku vypůjčím. Zatím zůstalo jen u slov, přestože by už obsah byl. Na druhou stranu jsem tu myšlenku přenesl dál a už zaregistroval několik se plnících demižonů... 200 špuntů mám v obří číši, zbytek je různě v plechovkách od whiskey. Ty plasťáky půjdou časem do žlutého kontejneru.
Z čeho a jak se špunty vyrábí zná asi každý, tak se nemá cenu o tom dlouze rozepisovat. Základními materiály jsou korek, plast, hliník a sklo. Korkový špunt je buď vyražený z jednoho kusu u vín dražších či archivních nebo lisovaný z menších částí korku, lepený či jinak pospojovaný u ostatních. Dále je to plastový špunt napodobující korkový, šroubovací uzávěr z hliníku, skleněný uzávěr a dříve se vyskytující plastové záklopky, které se odtrhávali nebo odřezávali, občas je u echt „kvalitních“ vín možno spatřit odtrhávací uzávěr z hliníku.
Technologie výroby špuntů jakož i obchodní názvy, protože i špunty a uzávěry mají své konkrétní názvy, je na internetu. Třeba hliníkovému šroubovacímu se odborně/obchodně říká „screw-cap“.
K láhvi vína prostě patří korek! Je elegantní, dovoluje vínu zrát a v neposlední řádě i způsob otevírání láhve k tomu určeným otvírákem je rituál. Sice občas dochází k tzv. korkové vadě, zakorkování. Berme to jako určitou daň, s kterou nic neuděláme. Procedura s plasťákem je sice podobná, ale ten plast…. Šroubovací hliníkáč mi u vína vadí méně než plasťák, ale ochuzujeme se o ten rituál otevření láhve. Degradujeme to na takovéto „chlastání“. Ale ano proč ne, zásoby, respektive produkce korku klesá a cena vzrůstá. Je potřeba najít adekvátní náhradu. Sklo se vyskytuje zřídka, protože je k tomu zapotřebí speciální láhve, respektive upraveného hrdla. Z mého nasbíraného počtu je skleněný jen jeden.
Rovněž otvíráků – vývrtek je velké množství. Můžeme se setkat s různými náčiními. Nejjednodušší je asi T-vývrtka, nejrozšířenější bude klasický číšnický nůž, oblíbený je i motýlek. Existuje však mnoho dalších variant, jako jsou Pulltap, Puighpull, Screwpull, Leverpull, Cork-pops a kleštinový vytahovák. Osobně používám číšnický nůž, Pulltap i motýlek. V autě mám číšnický nůž a v batohu nůž s vývrtkou. Člověk musí být vždy připraven.
Plastové špunty většinou imitují korek i barvou. Najdou se ale občas i žluté, černé a jiné barevné variace. Co se korku týče, tak máme možnost vidět různé průměry a délky. Nejdelší špunt jsem viděl a mám 48 mm a nejkratší 30 mm. Největší průměr 23 mm a nejmenší 19 mm. To je samozřejmě odvislé i od průměru hrdla. Průměrný špunt je 40 mm dlouhý a s ⌀ 20 mm. Rovněž u špuntů od sektu jsou vidět obrovské rozdíly ve velikosti i tvaru uzávěrů.
Server: