2020 Beaujolais nouveau vs. Svatomartinské víno
Smích došel!
Letošní rok je natolik divný a jiný, tak i ke svátku mladého vína Beaujolais přistupuji jinak. Kupuji 2 vzorky. První od Charlese Rousea, tam kde vždy a druhou láhev od Francois Martenota v obchodě, kde je v předešlých letech neměli. Šel jsem tam na doporučení kamaráda. Aby toho nebylo dost, tak kupuji ještě Beaujolais – Village od Barton & Guestiera. Beaujolais, kromě mladého, jsem neměl dlouhé roky. Protože jsou to pro mne vína ne zcela zajímavá, tak jej koupím jen když mi padne do oka. Nikoliv cíleně. To neznamená, že jsou špatná, ale v záplavě podobných vín určitě umím sáhnout jinam. Aby se to nepletlo, budu mladým říkat „mladíci“ a třetímu vzorku „junák“. Vína otevírám všechna najednou. Co se barvy týče, jsou oba mladíci stejně purpuroví, taková prosvítající fialová, třetí vzorek je podobný ale s menší propustností což by mohlo značit větší plnosti i věk.
Ve vůni mne možná více přesvědčili oba mladíci, junák byl mdlejší než bych od něj čekal. Možná se v láhvi „tísnil déle a nestačil se protáhnout“. Jinak, ale všechna vína měla ovocitý, bobulový nádech, mladíci, jak se na ně sluší hodně ostrý. V chuti se již projevila vyzrálost „junáka“ projev byl hladší, kulatější, sem tam hranka, ale jen mne přesvědčil o mém náhledu na tento typ vína. U mladíků byl oproti předchozím dvěma vjemům rozdíl. Musím říct, že mi chutnali asi víc i přes počáteční drhnutí. Nějak ale více vynikala jejich přirozená chuť. Příště půjdu asi jen do Billy.
Jakože kde je Svatomartinské? Když už jsem to uchopil takto jinak, tak jsem 4. láhev neotevíral.