Starobylá, přesto neznámá
Auxerrois (čti oxroá) je bílá odrůda. Nevím co od ní čekat. Nesekal jsem se s ní, ani jsem o ní neslyšel, kromě toho, že je schválená na seznamu. Proto není ani co napsat, a tím co jsem se dočetl se nechci nechat zamořit.
Auxerrois (Ax) je stará bílá francouzská odrůda původem snad z Alsaska. Pravděpodobně vznikla křížením odrůd Heunisch a Pinot Noir. Řadí se po bok k ostatním burgundským odrůdám. Tato odrůda má hustý hrozen se středně velkými bobulemi a dozrává spíše později. Nejedná se o světově rozšířenou odrůdy byť se vyskytuje v Kanadě i Jihoafrické republice. Nejrozšířenější je samozřejmě ve své domovině a dále v Německu. Drobně se vyskytuje u nás, ve Švýcarsku i Lucembursku. Podle mezinárodního katalogu révy VIVC je její název Auxerrois blanc.
Auxerrois, Qualitätswein (jakostní víno), 2015, trocken (suché), 12,5%, Weingut Geierslay, oblast Mosela, země Německo, cukr 8,3 g/l, kyseliny 6,7 g/l.
Na degustaci Moselských vín jsme měli možnost ochutnat 10 vzorků různých to moků této oblasti. Přestože byly Ryzlinky výtečné, Rivaner byl zajímavý, Pinoty osvěžující a Rotling raritní, koupil jsem si láhev vína Auxerrois. Jednak z důvodu toho, že mne oslovilo, druhak že není tak rozšířené. No a taky se nám nechtělo víc flašek táhnout vlakem.
Ve sklepě si poleželo necelý měsíc. Jednou, cestou z cestu z výletu, jsem přesně věděl, že na něj dozrál čas. Do lednice jsem s ním dal i Grüner Veltliner z Wachau. Přesně vína ze dvou oblastí, které máme nyní v plánu navštívit. Barva světlá čirá jiskrná. Opak nedávno chutnaného Debitu.
Ve vůni svěží, jemné, mladistvé s nádechem květin bez zbytečných náznaků čehokoliv. V chuti svěží, minerální, lehce slané, na kořeni jazyka nepatrně perlivé. Moderním výrazivem „frešové“. Nádherné nenáročné pití. Žádná hloubka ani výška, ale po dlouhé době něco na co se nezapomíná!