Vrboska, není jen Chorvatské letovisko
Znal jsem jen ten název, víno jsem ale nikdy nepotkal, neviděl ani nepil. Poté, co jsem dostal náhodou jednu láhev Vrbosky, jsem se poradil s internetem. Když jsem zjistil kdo je otcem, tak jsem se těšil. Bohužel se ukázalo, že je po matce.
Vrboska (Vr) je bílá odrůda, která byla vyšlechtěna u nás křížením Tramínu červeného a Čabáňské perly. Má hustý nevelký hrozen s kulatými růžovo-červenými bobulemi. Zatím není moc rozšířená i vzhledem k tomu, že byla zapsána teprve v roce 2004. Podle mezinárodního katalogu révy VIVC je její název Vrboska. Jak prosté.
Vrboska, jakostní odrůdové, 2015, polosuché, 12%, Vinařství Rozařín, oblast Morava, podoblast Velkopavlovická, obec Moutnice, trať Skalky.
Říká se, že těšit se člověk nemá. Těšil jsem se, protože když jsem zjistil, že rodičem je Tramín, říkal jsem si, že to bude…. Láhev jsem měl v lednici přes měsíc, nechával jsem ji až dozraje duševní nálada. Láhev jsem s napětím otevřel a rozlil první sklenku.
Barvou zelenožluté, čisté, jiskrné, plné elánu. Strčil jsem nedočkavostí nos do skleničky a zhrozil se. Přivoněl jsem tedy znovu, jestli se nepletu. Bohužel nepletl. Navoněné, voňavé, převoňavé. Kořenitost tam po otci trochu je, ale jinak je to muškát jako vyšitý. Přivoním opět. Přichází ten okamžik, okamžik pravdy. Chuť je jednoduchá, kyselinka se pere s cukrem. Ta provoněnost se mi patrem dere do nosu. Muškát nemusím, ale přeci jen už jsem nějaký vypil a některý byl fajn. Abych mu jen nekřivdil, tak tam ten tramín je znát, ale prohrává na body.
Byla to má první Vrboska, tak netuším, jestli má taková být či nikoliv. Věřím, že dokáže překvapit.
Použitá literatura: