Zas ten Fíkový hrozen. Kdepak fíky, Sauvignon.
Sauvignon čtou soviňon, ale většina stejně říkáme saviňon. Je dobře, že se u nás pěstuje. Přestože jsme spíše severnější vinařská oblast, tak je mu u nás dobře a odměňuje se nám za to. Jednoduše už je to „naše“ odrůda a basta. Asi to bude tím drsnějším podnebím, které mu pomáhá vydat ze sebe to různorodé aroma, které na jihu nedá.
Sauvignon (Sg) je bílá francouzská odrůda. To je objev. Dokonce je to starobylá francouzská odrůda. Uvádí se, že vznikla samovolným křížením Chenin blanc a Tramínu (k tomuto se ještě někdy někde vrátíme). Odrůda je to spíše pozdní s menšími bobulemi a s tlustou slupkou. Světově je to osmá nejoblíbenější odrůda. U nás se pěstuje zejména ve Znojemské podoblasti a celkově se pěstuje na více než-li 5% výsadby. Podle mezinárodního katalogu révy VIVC je její název Sauvignon blanc.
Otevřeli jsme dva příbuzné z Mutěnic.
Sauvignon, pozdní sběr, 2015, suché, vinařství Havelka, oblast Morava, podoblast Slovácká, obec Mutěnice, trať Mutěnská hora.
První je náš starý známý Havelka. Používá-li se ve sportu termín domácí stadion, domácí závodiště nebo snad domácí scéna, tak pro nás je to domácí sklep, do kterého každý rok jezdíme na soustředění, a kterému pomáháme „samozřejmě rádi“ konzumovat produkci.
Víno má ostrou, světle žlutou „farbu“ se znatelným extraktem. Ve vůni je žluté ovoce, angrešt. Nemůžu si pomoct, ale já tam broskev prostě necítím. Vůně není dlouhá, je voňavě-nevoňavé. To je jasný, přeci je rozdíl mezi voňavě-nevoňavým a nevoňavě-voňavým. Jo jo jsem v pohodě, podotýkám, že jsem zatím ochutnal jen dva tři doušky. Ejhle v chutí je to samé co ve vůni. Dochuť je dlouhá a na kořeni jazyka přechází v něco zajímavého. Chuť je vyvážená. Žádné zklamání, ale ani překvapení. To je to víno, které když se pije, tak je potřeba mít v lednici 2 – 3 láhve a hlavně nemíchat.
A zase žádná kopřiva, opět žluté ovoce.
Sauvignon, 2008, Sklepy Jarošek, oblast Morava, podoblast Slovácká, obec Mutěnice.
K Jaroškovi do sklepa jsme se dostali náhodou při naší tradiční návštěvě Mutěnic. Sháněli jsme program na druhý večer. Přivítala nás obrovská klenutá chodba po jejíž straně byly vyrovnány soudky ve 3 řadách na sobě. Archivní láhve ve výklencích byly pokryty plísní v takovém rozsahu, že jsme to nikdy před tím neviděli. Tady začarovala lidská ruka.
Láhev, pokrytou plísní, otevírám asi po 2 letech doma. Dostatečně nachlazenou. Víno je spíše zeleno-žlutavé barvy. Vůně je trávová, jiná, žádné ovoce. Nikdy jsem nic podobného ve víně nepotkal. Stále nasávám než se napiji. Je to tam, jako by opravdu do vína byla ta kopřiva přidána. Paměť nato okamžitě reaguje. Považuje se to spíše za vadu vína, než-li jeho přednost. Nedá se říct, že bych to asi vyhledával.
Žádný žluťák, zelená svíravá kopřiva.